cs en de

Svobodné sdílení semínek v semínkovnách z pohledu platné legislativy

 12.9.2016

Tisková zpráva – V České republice se v posledních měsících začala rozvíjet iniciativa neprofesionálního sdílení osiv v tzv. „semínkovnách“, která je i medializována. Jedná se o iniciativu, která vznikla na podporu svobodného sdílení osiva, semenaření a přírodního zahradničení a která by měla dle zakladatelů semínkoven přispět k aktivní ochraně biodiversity a genových zdrojů, ekologické produkci vlastních osiv, či k zachování původních krajových odrůd.
 
Nezdůrazňovanou skutečností je i ekonomický prospěch z bezplatné výměny semen. Naprosto opomíjenou skutečností je však nutnost dodržování právního rámce ČR.
 
ÚKZÚZ upozorňuje na nutnost dodržování zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, kterým se řídí uvádění osiv do oběhu a zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin, který upravuje práva a povinnosti k odrůdám chráněným podle tohoto zákona.
 
K zákonu 219/2003 Sb.:
 
Pokud se jedná o činnost semínkoven, tedy půjčování osiv zájemcům/jednotlivcům - fyzickým osobám a jejich vrácení po určité době, pak zákon tuto činnost výslovně nezakazuje. V semínkovně si každý může bezplatně zapůjčit osivo, které potřebuje, s tím, že jej sem po sklizni opět vrátí a nabídne jej ostatním (nebo přinese osivo jiné odrůdy). Právě aspekt bezplatnosti je pro právní posuzování této činnosti jedním ze základních aspektů.
 
Druhým důležitým faktorem stěžejním pro posuzování je, zda takto půjčované osivo je dále obchodně využito a tím pádem zda tato činnost podléhá kontrole a dozoru ÚKZÚZ, jako věcně příslušného správní orgánu. Pokud by se prostřednictvím semínkoven realizovalo „půjčování“ osiv podnikajícím fyzickým nebo právnickým osobám, pak už by se zcela jistě mohlo jednat o uvádění do oběhu. V takovém případě by muselo osivo, půjčované prostřednictvím semínkoven, splňovat veškeré požadavky na uvádění osiva a sadby do oběhu, stanovené citovaným zákonem.
 
K zákonu 408/2000 Sb.:
 
ÚKZÚZ pravidelně zveřejňuje seznam chráněných odrůd podle zákona č. 408/2000 Sb. Chráněná odrůda může být využívána pouze se souhlasem držitele šlechtitelských práv k této odrůdě. V případě porušení práv vyplývajících z uvedeného zákona držitel šlechtitelských práv je oprávněn domáhat se svých práv a nároků soudní cestou. ÚKZÚZ do ochrany výlučných práv držitele šlechtitelských práv přímo nezasahuje, spory vzniklé z právních vztahů na základě uvedeného zákona projednávají a rozhodují soudy.
 
Z pohledu fytosanitárního jsou pro uživatele rizika nízká, neboť semena rostlin jsou z hlediska možnosti šíření karanténních škodlivých organismů málo rizikovým materiálem. Na osivo, sdílené v semínkovnách, se také nevztahují ustanovení rostlinolékařských předpisů o povinné soustavné rostlinolékařské kontrole a o povinnosti opatřovat osivo rostlinolékařským pasem.
 
Pro uživatele však sdílení osiv v semínkovnách  přináší řadu praktických rizik, o nichž by měli vědět a s nimiž by měli počítat, chtějí-li na svoji zahrádku použít osivo ze semínkovny.
 
Neexistuje záruka kvality na takto nabízená osiva. Jsou to amatérsky vyrobená osiva, u nichž neproběhlo uznávací řízení, není znám genetický původ osiva.
 
Výroba osiva probíhá většinou bez znalosti základní agrotechniky a ošetření proti chorobám a škůdcům a uživatel si tak může zavléci na zahrádku např. nechtěného škůdce, popř. některou z chorob přenášených osivem.
 
Očekávané vlastnosti nebo vzhled odrůdy nemusí odpovídat deklarovanému popisu odrůdy z důvodů , nedodržení zásad správné šlechtitelské praxe a množení osiv (např. u cizosprašných odrůd).
 
Ze stejných důvodů například nemusí semena vůbec klíčit.
 
Poskytovatelé semínek často vůbec netuší, že nabízejí odrůdu registrovanou či právně chráněnou a vystavují se tak soudnímu stíhání ze strany vlastníků  a udržovatelů odrůd.
 
 
Zdroj: eagri.cz


Další články

 

TOPlist