cs en de

Určitě není tak zle

 Těžko si jako starostu Sboru Selských jízd Jana Žižky z Trocnova představit někoho jiného, než sedláka tělem a duší Stanislava Tomana ze Štětic, člena strakonické ASZ. Však má také selské geny ze strany obou rodičů. Na statku v nedalekých Mladějovicích hospodařil od roku 1923 jeho dědeček František Toman a v téže obci sedlačila, až do kolektivizace, i rodina maminky.
 
Záhy po změně režimu dal pan Toman ze dne na den výpověď v JZD Pivkovice, kde pracoval jako zootechnik, a začal soukromě hospodařit. V roce 1991 založil se svým bratrem Jaromírem, manželkou a švagrovou konsorcium a věnovali se jak rostlinné, tak živočišné výrobě na statku v rodných Mladějovicích. Po čase si Stanislav Toman pronajal i s dvaceti hektary půdy statek v blízkých Sedlištích, který později zakoupil, bydlet se ženou a dvěma syny ale zůstal v Bavorově, rodišti paní Tomanové.
 
Z původních zhruba 47 hektarů, na kterých rodina Tomanova formou konsorcia hospodařila, se výměra postupně díky nabídkám okolních vlastníků navýšila až na 650 hektarů víceméně orné půdy. Na nich Tomanovi pěstovali hlavně pšenici, oves, řepku a brambory, přibyl i chov masného skotu. Postupně do podnikání každý z bratrů zapojil i své dva syny.
 
Časem došlo k rozdělení konsorcia, synové pana Tomana Jiří a Martin dnes hospodaří na 280 hektarech orné půdy a zázemí mají na statku v Sedlištích, on sám se věnuje chovu masného skotu plemene hereford a obhospodařuje 60 hektarů trvalých travních porostů, počínaje letošním rokem v režimu ekologického zemědělství. 
 
Foto03Před devíti lety si Stanislav Toman splnil i svůj sen o bydlení na statku. Po třiceti letech opustili s manželkou Bavorov a nastěhovali se do zakoupeného krásného starého statku ve Štěticích, který stále zvelebují. Naplno tak pan Toman mohl popustit uzdu i své chovatelské vášni, kterou je holubaření. Nad bytelnou stodolou štětického statku poletují hlavně holubi českých národních plemen - čeští staváci, rakovničtí kotrláci, prácheňští káníci, radost pohledět. 
 
Toman03Statek ve Štěticích byl také svědkem celé řady setkání budoucích členů Sboru Selských jízd při jeho obnově v roce 2011, ale i poté. Poslední dva roky se tu koná i žehnání koním, které předchází již tradiční, manželi Tomanovými organizované Svatohubertské mši. Tyto akce jsou vždy velkým svátkem pro více než dvě stovky návštěvníků. Své kouzlo má samo místo na louce za statkem, kde nechali Tomanovi vystavět veřejně přístupnou kamennou kapličku zasvěcenou patronovi myslivců svatému Hubertovi. A ve spojení s nástupem jezdců na koních, následným žehnáním a závěrečnou mistrně zvládnutou čtverylkou s dvěma ryzáky, párem vraníků a běloušů, jde o skutečný zážitek.
 
Toman02A jaká akce se Sborem Selských jízd byla nejsilnějším zážitkem pro Stanislava Tomana? „Určitě účast na Svatováclavském duchovním zastavení na pražském Václavském náměstí před třemi lety. Byl jsem v kroji Selské jízdy v sedle krásného norického koně na místě, kudy kráčely dějiny! Mohl jsem podat hlášení panu kardinálovi Dukovi a našemu předsedovi Pepovi Stehlíkovi. Mohl jsem se dívat z hřbetu koně dolů k Můstku na dav lidí, kteří se přišli poklonit památce svatého Václava. A mohl jsem se dívat do mnohdy zaslzených očí těch nejbližších návštěvníků a v neposlední řadě jsem mohl zpívat Svatováclavský chorál „Svatý Václave, vévodo České země, nedej zahynouti nám ni budoucím“. A já ho zpíval naplno - pro svého otce, pro své dědy i pradědy, které jsem znal a znal jsem i jejich životní osudy, ty osudy vystěhovaných a perzekvovaných sedláků. Zpíval jsem je pro ně a za ně, také za svou rodinu, manželku, své syny a vnučky. Bylo mi úzko, ale i krásně a děkoval jsem Bohu za to, že to tak může být,“ říká pan Toman a dodává: „Zážitkem jsou ale všechna vystoupení našeho Sboru. Ve velké oblibě mám pak ta pro naše kolegy sedláky z Asociace, která nás přijala za své členy. Protože máme společný hluboce zakořeněný vztah k selství spojený s vírou a pokorou.“
 
„Vím, že doba je všelijaká a že se na ni stále nadává, ale určitě není ještě tak zle, když můžeme pokračovat v tradici našich předků, takto se svobodně scházet a být opět hrdými českými sedláky,“ uzavírá Stanislav Toman.
 
Šárka Gorgoňová, mediální oddělení ASZ ČR
 
Zdroj: www.asz.cz
 


Další články

 

TOPlist