cs en de

Je nepodpora rodinných farem českým specifikem?

Skutečně důstojným zakončením série celkem osmi akcí, které uspořádala v rámci letošního Mezinárodního roku půdy Asociace soukromého zemědělství, byla ta poslední, konaná třetí říjnovou sobotu v Čelině na Příbramsku. Oproti všem předešlým měla několik specifik. Hostily ji hned dva statky členů příbramské asociace – statek Adámek a vedlejší Vaněčkův statek, který navíc v rámci semináře „Krajina státní hranicí nekončí“ přivítal i několik zahraničních hostů. Seznámit své české kolegy s podmínkami hospodaření, implementací nových podmínek Společné zemědělské politiky EU a vůbec situací v rámci resortu zemědělství ve své zemi přijeli zástupci zemědělských nevládních organizací z Německa, Rakouska, Slovenska a Litvy.

Nedostatečná podpora rodinných farem – neblahý český trend

Na význam půdy a důležitost podpory trvale udržitelného hospodaření, monitorování a vyhodnocování informací o půdě jak z našeho, tak celosvětového hlediska upozornila bývalá ministryně zemědělství Milena Vicenová. V tomto směru zmínila nezastupitelnou roli rodinných farem a neblahý český trend zcela nedostatečné podpory farem tohoto typu, který je v příkrém rozporu s trendem evropským, ale i světovým. „Společná zemědělská politika EU je založena na konceptu rodinných farem, u nás je však kladen mnohem větší důraz na velké zemědělské podniky. Jedním z jasných důkazů bylo např. nevyužití možnosti zavedení redistributivní platby. Dalším negativním jevem je velmi pomalé tempo komplexních pozemkových úprav, jejichž cílem je mimo jiné uspořádání majetkově-právních vztahů v daném katastru. Od roku 1995 bylo zrealizováno pouze 9 % z navrhovaných opatření, jejich dokončení tak může trvat ještě několik desetiletí,“ řekla Vicenová.

„Milena Vicenová byla za svého působení v čele resortu zemědělství průkopnicí cesty vstřícnosti vůči rodinným farmám. Je jednoznačně pozitivní zprávou, že podíl půdy obhospodařované fyzickými osobami u nás vykazuje postupný nárůst, a to mezi roky 2000 a 2013 o více než 15 %. Podstatně méně příznivou zprávou však je fakt, že současné vedení ministerstva zemědělství dělá svým přístupem vše pro to, aby se tento trend zastavil,“ upozornil předseda ASZ ČR Josef Stehlík.

Duální struktura zemědělství – v Rakousku zcela neznámý pojem

Duální struktura zemědělství je zcela neznámým pojmem v sousedním Rakousku, kde se hospodaření z 99 % věnují rodinné podniky, a to z 56 % se statutem vedlejší výdělečné činnosti. To pramení zejména z faktu, že průměrná velikost zemědělského podniku u našich rakouských sousedů činí (oproti našim v EU rekordním 152,4 ha) pouze 19,5 hektaru. I z toho důvodu bylo v rámci národního rozhodování podmínek SZP v Rakousku zamítnuto zpřísnění definice aktivního zemědělce. Informoval o tom Johannes Kyrle, předseda tamního Sdružení zemědělských a lesnických podniků (Land & Forst Betriebe Österreich).

Ze zhruba 175 tisíc těchto podniků hospodaří dvě třetiny ve znevýhodněných oblastech a zhruba 20 % v režimu ekologického zemědělství. Tam také směřuje asi třetina podpor v rámci II. pilíře. Jak Johannes Kyrle vysvětlil, rakouští vládní představitelé považují zemědělství za základ kvalitního života na venkově, proto na jeho rozvoj putuje z národních zdrojů polovina celkového rozpočtového rámce, který činí 1,1 mld. Eur. Rakousko tak má oproti EU téměř opačný poměr mezi finanční alokací I. a II. pilíře, neboť rozvoj venkova podporuje z 66 % (oproti evropským 25 %).

Německo řeší stop stavbám na zelené louce 

Místopředseda celoněmeckého Sdružení zemědělců a vinařů (Bauern- und Winzerverbandes) a zároveň předseda tohoto sdružení v jižním Porýní-Falcku Eberhard Hartelt informoval, že členy této organizace je 98 % německých zemědělců. Celkový počet zemědělských podniků činí 750 tisíc o průměrné výměře 55,8 hektarů. „Největším aktuálním problémem německého zemědělství není degradace půdy, ale její výrazné ubývání vlivem zástavby. Denně se u nás zastaví 73 hektarů kvalitní zemědělské půdy, od roku 1992 jsme takto přišli již o 900 tisíc hektarů, což je 7 % celkové výměry. Další stavby na zelené louce si již nemůžeme dovolit, a proto se naše organizace intenzivně snaží prosadit větší ochranu půdy legislativně, není to však snadné,“ vysvětlil Eberhard Hartelt.

Lobby velkých hráčů i na Slovensku  

„Nižší počet právnických osob (9,3 %), které představují ekonomicky a produkčně rozhodující část zemědělských podniků (hospodaří na 80,7 % půdy), ovšem převážně velkovýrobního charakteru s převahou pronajaté půdy, nízkou mírou diverzifikace činností mimo zemědělství, bi-kulturním pěstováním plodin a nízkou finalizací výroby. Na druhé straně fyzické osoby s velmi malou výměrou půdy, z nichž většina obhospodařuje méně než pět hektarů – to je důsledek socialistického zemědělství, který se u nás nepodařilo změnit,“ informovala ve své prezentaci Viera Dujakovičová ze Sdružení vlastníků půdy a agropodnikatelů Slovenska.

Cílovými objekty tohoto sdružení jsou právě menší farmy rodinného typu a začínající farmáři, jejichž majetkové, sociální a právní zájmy se snaží již od roku 1990 hájit. A to i prosazováním vhodných dotačních titulů šitých na míru právě malým a mladým hospodářům, což je vzhledem k výrazné lobby velkých hráčů, stejně jako u nás, úkol vskutku nelehký.

Vstup Litvy do EU – pozitiva i negativa

Modernizace, volný trh a přístup k informacím. Tak hodnotí Ojaras Purvinis z Unie litevských rodinných farem (Lietuvos šeimos ūkininkų sąjunga) pozitiva vstupu tohoto pobaltského státu do Evropské unie. „Z toho plynoucími negativy však je nabývání na významu větších farem na úkor menších, což se projevuje  zásadním vlivem na biologickou rozmanitost, krajinu a využívání přírodních zdrojů. Jednou z příčin rozmachu velkých podniků je totiž absence efektivního způsobu využívání podpor a jejich rozložení do potřebného sektoru. Mizí tak malé farmy, které jsou způsobem svého hospodaření velmi šetrné k životnímu prostředí,“ upozornil Purvinis.

V Litvě aktuálně hospodaří více než 120 tisíc zemědělských subjektů o průměrné výměře 13,7 hektarů. Většina z nich obdělává vlastní půdu, pouze 10 % půdy z celkové výměry 1.166 tis. hektarů je v pachtu od soukromých osob a 4 % tvoří pronájem státní půdy.

Hostitelské statky v obležení

Všichni zahraniční hosté asociačního semináře se velmi živě zajímali o situaci v zemědělství v České republice a zejména o postavení rodinných farem v rámci něho. Samozřejmostí byla i prohlídka místa konání semináře – tedy Vaněčkova statku a sousedního statku Adámek, kde byl situován bohatý doprovodný program pro rodiny s dětmi, který zajistil dlouholetý osvědčený partner asociace – společnost Park tři věže.

Na Vaněčkově statku se hospodaření na 52 hektarech travních porostů a chovu ovcí o počtu 170 bahnic věnuje praneteř původního majitele Hana Hrubá, která celou usedlost během několika posledních let neskutečně zvelebila. Součástí statku je navíc jak bourárna, tak rozlehlá prodejna s velmi pestrým sortimentem od veškerých hospodářských potřeb až po nejrůznější dobroty typu ovčích a kravských sýrů či vín. Ta byla v průběhu akce doslova v obležení návštěvníků, stejně jako prodejní stánky členů asociace a farmářů či řemeslníků z okolí, kteří zde nabízeli své výrobky.

Zvelebení sousedního statku Adámek a vlastně celého čelinského zámeckého areálu, jehož je tento statek součástí, je velkou zásluhou další ženy, a to Eugenie Židové, vnučky původních majitelů – manželů Adámkových. Tu přimělo obrovské nadšení, chuť vrátit bývalý lesk rodinnému majetku a pokusit se navázat na selskou tradici svých předků k tomu, že na počátku devadesátých let opustila místo profesorky na gymnáziu v Sokolově a s rodinou se usadila v Čelině. Celý objekt byl tehdy v havarijním stavu, který odpovídal socialistickému zacházení, park zarostlý a zcela neudržovaný.

Návštěvníkům Selských slavností se však naskytl zcela jiný pohled – opravený zámeček, zrestaurovaná kaple, zrevitalizovaný zámecký park, bývalé deputátní domky přeměněné na útulný penzion a zrekonstruované hospodářské budovy statky. V odkazu paní Židové, která byla nejen hybnou silou porevoluční etapy čelinského areálu, ale i příbramské asociace, v jejímž čele stála od počátku založení až do své předčasné smrti v roce 2007, pokračuje nyní její rodina.

Hospodaření se tu věnuje syn Milan společně se svým bratrancem Jiřím Libým, a to na 120 hektarech orné půdy, 145 ha trvalých travních porostů a 150 ha lesa. Již 15 let se na zdejším statku daří i chovu masného skotu plemene aberdeen angus, naleznete tu ale i koně, menší stádo ovcí a koz či drůbež.

Asociace a Rok půdy – několik čísel na závěr  

Rodiny Milana Žida i Hany Hrubé se tak zařadily k pěti dalším hostitelům letošních akcí, kteří neváhali otevřít své statky široké veřejnosti, seznámit ji s moderním způsobem hospodaření a poukázat na význam svého působení v rámci venkova. Snad si tak i část návštěvníků uvědomila, že ne vše se dá zahrnout do statistických tabulek či teoretických příruček. A třeba si to uvědomí i jiní.

Osm seminářů, šest Selských slavností, sedm hostitelských farem, 43 přednášejících a 15 tisíc návštěvníků – to je letošní bilance akcí, které Asociace soukromého zemědělství uspořádala v rámci Mezinárodního roku půdy. Velké poděkování za možnost zrealizovat je patří právě hostitelským rodinám, všem přednášejícím, hlavnímu partnerovi celé letošní série – Komerční bance, a taktéž odbornému partnerovi všech seminářů – společnosti PRP Technologies.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ

zdroj: www.asz.cz



Další články