cs en de

Jsou jerseyky skutečně efektivnější?

 17.01.2014
autor: Holstein.cz

Protože krmné náklady tvoří 52 – 58% celkových nákladů na produkci mléka, je efektivita konverze krmiva hodnotným srovnávacím měřítkem odhadu celkové ekonomiky chovu. Dodatečnými parametry k dojivosti a příjmu sušiny krmné dávky pro hodnocení skutečné efektivity produkce pak jsou parametry genetiky, plemene, věku, pořadí laktace, fáze reprodukčního cyklu, tělesné hmotnosti, změny tělesné hmotnosti a velikosti těla.
 
Práce vědeckých pracovníků z Cornell University dokazují, že ke zlepšení celkové konverze krmiva dochází v závislosti na změnách v trávení a vstřebávání živin, utilizaci energie pro produkci, či v závislosti na formě podávaného krmiva (velikost částic, termické a jiné úpravy). Několik vědeckých pojednání v poslední době přišlo s poznatky, že jerseyky mají v tomto ohledu v porovnání s holštýnkami některé anatomické a fyziologické výhody. Počítačem vytvořené modely na Washington State University (WSU) naznačují, že za podmínek produkce v termoneutrální tepelné zóně spotřebuje jerseyská populace o 20% méně krmiva na produkci stejného množství sýru než populace holštýnská. Z počítačových modelů vychází, že jerseyky jsou efektivnější díky vyššímu obsahu tuku a bílkoviny v mléce a nižší tělesné hmotnosti.
 
Ze statistik USDA vyplývá, že i nadále zůstává v USA holštýnské plemeno dominantní populací dojeného skotu bez výrazných změn. Jerseyky jsou chovány jen asi na 3,5 % chovů.
 
Skutečně existuje nějaký rozdíl?
 
Vědeckých prací, které by porovnávaly energetickou efektivitu krav obou plemen hodnocením v respiratorních kalorimetrech je bohužel málo. Touto metodou se měří spotřeba kyslíku a množství uvolněného oxidu uhličitého a měří se energie uvolněná ve formě tepla. Jeden z mála pokusů byl proveden v Natural Resources Institute v Beltsvillu. V pokusu se zjišťovala energetická bilance krav krmených TMR sestavenou z 50 % objemu a 50% koncentrátu po celou jednu laktaci. Pokus neprokázal rozdíl mezi utilizací energie mezi plemeny v kontrolních částech laktace (49., 154. a 271. den laktace).
 
U jerseyek bylo o 35 objemových procent méně vlhkých exkrementů než u holštýnek. Tento rozdíl však byl způsoben rozdílnou hmotností krav obou plemen (426 kg J proti 628 kg u H) a tím i odlišným denním příjmem sušiny a vody než rozdílem v účinnosti trávení a absorpcí živin. Pokud byl příjem stravitelné sušiny a celková produkce vlhkých exkrementů vyjádřena na jednotku hmotnosti těla, pak mezi plemeny nebyl patrný rozdíl. Stejně tak některé další polní testy, provedené ve Velké Británii a USA, zaměřené na kapacitu trávícího traktu nezjistily meziplemenné rozdíly.
 
Samozřejmě že z důvodu větší velikosti a hmotnosti je příjem, ale i mléčná produkce vyšší u holštýnek. Studie University of Connecticut publikovala průměrný příjem sušiny 22,4 kg u H a 16,5 kg u J. Po přepočtu příjmu stravitelné energie na kilogram metabolické velikosti těla byl koeficient mezi plemeny stanoven na 0,75.
 
V testu provedeném na Ohio State University byla produkce 4% FCM mléka H krav o 6,8 kg mléka vyšší než u J krav. Ani v tomto experimentu se neprokázal rozdíl ve vyprodukované energii mléka na jednotku metabolizovatelné velikosti těla mezi plemeny. Stejně tak dopadla i poslední studie University of Reading porovnávající třetí laktace skupiny J a H krav, která rovněž nezaznamenala průkazný rozdíl mezi produkcí energie z mléka po přepočtu na jednotku metabolizovatelné velikosti těla. Z těchto několika studií lze usuzovat, že produkční kapacita obou plemen je obdobná.
 
Výzkumníci z University of California hodnotili relativní hmotnost orgánů holštýnských krav v porovnání s krávami jerseyského plemene. Signifikantně rozdílná byla hmotnost kůže a plic. Vzhledem k velikosti těla se předpokládalo, že hmotnost kůže a plic by v daném pořadí měla být vyšší o 27% a o 21%. Rozdíly v relativní hmotnosti jater, mléčné žlázy a gastrointestinálního traktu mezi plemeny byly neprůkazné. Identická relativní hmotnost tkání a orgánů trávícího systému a mléčné žlázy naznačují stejné predispozice jak k příjmu krmiva, tak k mléčné produkci obou plemen.
 
Statistika průměrné užitkovosti stád publikovaná Animal Improvement Programs Laboratory ukazuje, že průměrná denní produkce 3,8 miliónů krav je 29,6 kg/den s obsahem 3,66% T a 3,08% B. Průměr 244 372 jerseyek je 21,2 kg/den se složkami 4,77% T a 3,64% B.Nutno podotknout, že složení mléčného tuku holštýnek a jerseyek není identické. Mléčný tuk jerseyek obsahuje vyšší podíl mastných kyselin s krátkým řetězcem syntetizovaných v mléčné žláze a méně MK s dlouhým řetězcem, které se syntetizují v játrech z lipidů z krmiva a z mobilizovaného tělesného tuku. To je důvod, proč mléčný tuk jerseyek je jemnější než mléčný tuk jiných plemen. Současně to také odhaluje největší metabolický rozdíl mezi plemeny.Efektivita konverze krmiva je obvykle definována jako poměr vyprodukovaného mléka na jednotku krmiva. Jednotlivé výsledky a závěry mnoha polních testů porovnávající efektivitu konverze krmiva obou plemen se zdají poněkud inkonzistentní (viz. tabulka). V těchto studiích bylo vyprodukované mléko vyjadřováno jako na složky nebo tuk korigované mléko eventuelně byla počítána energie vyprodukovaného mléka, zatímco spotřeba krmiva byla vyjadřována jako zkrmená energie nebo čistý příjem energie.
 
Rozporuplné závěry
 
Neexistence jednoznačných standardizovaných jednotek pro výpočet účinnosti konverze krmiva samo o sobě stěžuje porovnání jednotlivých závěrů pokusů. Z tohoto důvodu je efektivita produkce jerseyek v tabulce udávána jako procento z efektivity holštýnek. Všechny pokusy byly zjišťovány při intenzívní produkci na směsných krmných dávkách.
 
Některé výsledky vykazují vyšší efektivitu u holštýnek (o 2 -11 %). Nicméně ostatní experimenty buď rozdíly neshledaly, nebo dokonce přisoudily vašší efektivitu holštýnkám (o 7 – 20 %).Ve studii provedené v texaské A & M University nezjistily rozdíl mezi efektivitou v první třetině laktace, ale ve druhé byly efektivnější holštýnky.
 
Na základě recenzí těchto prací nelze vyslovit jednoznačný závěr o energetické efektivitě buď jednoho, nebo druhého plemene. Odpověď nám snad poskytnou další připravované pokusy na měření energetických ztrát jednotlivých plemen.
 
Volný překlad z HOARD’S DAIRYMAN
 
Tab. č. 1: Porovnání efektivity konverze krmiva
 
Zdroj J/H
Blake et al. (1986)              shodné
Blake et al. (1986)        20% nižší
Gybson et al. (1986)        shodné
Oldenbroek (1986)        7% vyšší
Oldenbroek (1988)        2% vyšší
Olson et al. (2010)        8% vyšší
Rastani et al. (2001)        14% nižší
Rodriguez et al. (1997) 7 - 12% nižší
Schwager-Suter (2001) shodné
West et al., (1990) 11% vyšší


Zdroj: www.colosseum.cz
 
 
   


Další články