cs en de

Kde se kravám dobře daří a hodně dojí? Holé pastviny jsou minulostí

 26.11.2013
autor: pro-bio.cz

 

 

Další mýtus o ekologickém zemědělství vyvrátila studie vědců z Cambrigdské univerzity. Ta doporučuje kombinaci extenzivních sadů a pastvy jako udržitelný způsob produkce masa a mléka. Tento způsob hospodaření podle vědců nejen že prokazatelně zvyšuje biodiverzitu a zlepšuje kvalitu života zvířat, ale rovněž se  ve zkoumaných lokalitách prokázala mnohem vyšší produkce mléka: Vzrostla o 18 procent proti holým pastvinám. A při vyšší hustotě zvířat na hektar tak byla produkce kvalitního mléka čtyřikrát až pětkrát vyšší u kombinace pastviny a extenzivního sadu než u holé pastviny.

„Studie vědců z prestižní britské univerzity jasně prokázala, že trvale udržitelný rozvoj není bohapustá teorie, ale skutečný směr, kterým by se moderní zemědělství mělo ubírat i v České republice. Nejen z ekologických důvodů, ale dokonce i z hlediska zvýšení produktivity. A to vyvrací jeden z hlavních argumentů těch, kteří se ekologickému zemědělství dosud vysmívají,“ řekla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Podle cambridžských vědců tento způsob hospodaření zvyšuje biodiverzitu, zlepšuje životní podmínky zvířat, přitom poskytuje dobré pracovní podmínky a ještě umožňuje výnosné zemědělské podnikání. Analýza navíc připomíná skutečnost, že spotřebitelé dnes stále více požadují vyšší ekologické standardy zemědělství a zajímají se, odkud například masné výrobky pocházejí, ptají se na životní podmínky zvířat a dopad hospodaření na životní prostředí.

„Tyto takzvané silvopastorální systémy dokáží vyřešit všechny tyto problémy, navíc v dlouhodobém horizontu s výhodou zvýšené produkce,“ uvedl profesor Donald Broom z Univerzity Cambridge. Silvopastorální systémy patří mezi nejstarší agrolesnické systémy  a mohou vznikat všude tam, kde krajina skýtá možnosti jak pro růst stromů a jiných rostlin, tak pro uživení zvířat. Typickým příkladem je skot pasoucí se na travách v řídkém lese, může se ale jednat i o polodivoké chovy, například v oborách. „Dalším krokem nyní je, aby zemědělci v co největším množství přijali osvědčený, trvale udržitelný model,“ dodal profesor Broom.

Český PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců se k tomuto imperativu připojuje. K tomu však ekologičtí zemědělci bezpodmínečně potřebují, aby jim vláda pro jejich hospodaření poskytla skutečné podmínky. „Dnes tomu tak není. Mám pocit, že se v poslední době spíš hledá cesta, jak zemědělce, kteří hospodaří ekologicky, za tento způsob potrestat. Kromě řady kontrol, administrativy a striktních podmínek, které musí oproti konvenčním kolegům ekologičtí hospodáři navíc absolvovat či splňovat, jim český stát může ze dne na den osekat dotace, které jim alespoň trochu dorovnávají ušlý příjem za ekologické extenzivní hospodaření,“ podotkla Nesrstová.

Pokud by ekologičtí zemědělci o podporu ze strany státu skutečně přišli, řada z nich by byla nucena se svým hospodářstvím skončit. „To by bylo špatně jak pro přírodu a krajinu, tak pro všechny spotřebitele,“ uzavřela.

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců (dále jen Svaz PRO-BIO) je jediné celostátní sdružení ekozemědělců, zpracovatelů a prodejců biopotravin. Sdružuje také poradce, školy, spotřebitele a přátele ekologického zemědělství. Hlavním posláním Svazu PRO-BIO je prosazovat v ČR ekologické zemědělství jak v intenzivních, tak extenzivních produkčních oblastech. Důležitou součástí činnosti je propagace biopotravin, vždy s ohledem na zájmy ekologických zemědělců. Svaz PRO-BIO spolupracuje s Ministerstvem zemědělství ČR, Ministerstvem životního prostředí ČR a také s významnými zahraničními svazy i výzkumnými ústavy a je členem mezinárodní asociace IFOAM EU. Svaz PRO-BIO je občanské sdružení (nestátní nezisková organizace). PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců v současné době sdružuje 615 ekologických zemědělců, 68 bioprodejen a 220 členů PRO-BIO Ligy, sekce pro spotřebitele. Centrála svazu je v Šumperku.


Zdroj: www.agris.cz



Další články