cs en de

Ochrana přírody v Evropě: do roku 2020 musíme zastavit ubývání biologické rozmanitosti

Přezkum strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti, uskutečněný v polovině období, poukazuje na pokrok v mnoha oblastech, avšak zdůrazňuje, že pokud členské státy chtějí zastavit úbytek biologické rozmanitosti do roku 2020, musí důrazněji provádět příslušná opatření.
 
Přezkum Strategie EU pro biologickou rozmanitost na období do roku 2020, uskutečněný v polovině období, posuzuje, zda je EU na dobré cestě k dosažení cíle, který si v rámci ochrany přírody vytyčila: zastavit úbytek biologické rozmanitosti do roku 2020. Výsledky poukazují na pokrok v mnoha oblastech, ale zdůrazňují, že se členské státy musí mnohem více snažit, aby dostály svým závazkům ohledně provádění příslušných opatření. Samočistící schopnost vody a atmosféry, schopnost přírody opylovat plodiny nebo mírnit dopady katastrof, jako jsou povodně, jsou narušeny, a to může mít závažné a nepředvídané důsledky pro společnost a hospodářství. Průzkum veřejného mínění, který byl proveden v celé EU a jehož výsledky byly dnes rovněž zveřejněny, potvrzuje, že většina Evropanů se obává změn, které souvisejí s ubýváním biologické rozmanitosti a je si vědoma negativního dopadu, který tento vývoj může mít na lidské zdraví a dobré životní podmínky, a v konečném důsledku na náš dlouhodobý hospodářský rozvoj.
 
EU přijala strategii, jejímž cílem je zastavit ubývání biologické rozmanitosti do roku 2020. Dnešní přezkum, uskutečněný v polovině období provádění strategie, zdůrazňuje, že je třeba udělat daleko více, aby se politické iniciativy promítly do konkrétních akcí. Především musí členské státy lépe provádět právní předpisy EU upravující ochranu přírody. Více než tři čtvrtiny důležitých přírodních stanovišť v EU jsou nyní v nepříznivém stavu a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Zastavení ztráty biologické rozmanitosti bude také záviset na tom, jak účinně se problematika biologické rozmanitosti začlení do politiky v oblasti zemědělství, lesnictví, rybolovu, regionálního rozvoje a do obchodní politiky. Reformovaná společná zemědělská politika poskytuje prostor pro výraznější integraci problematiky biodiverzity. Její úspěch však závisí na rozsahu, v jakém členské státy provedou vnitrostátní opatření. Kromě toho je třeba, aby byl náš přírodní kapitál uznán a oceňován, a to nejen v rámci chráněných oblastí, ale abychom si obecněji vážili našich krajin a moří. Komise v současné době provádí kontrolu účelnosti směrnic EU o ochraně ptáků a přírodních stanovišť, aby mohla posoudit, zda účinně dosahují svých hodnotných cílů.
 
„Z této zprávy lze vyčíst mnohé: že v některých oblastech došlo k značnému pokroku a lze následovat některé osvědčené příklady, ale především to, že je třeba mnohem více zapracovat na odstraňování nedostatků, abychom dosáhli stanovených cílů do roku 2020,“ uvedl evropský komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vella. „Nemáme důvod k přehnané spokojenosti – ztráta biologické rozmanitosti znamená ztrátu systému, který nutně potřebujeme k životu. To si nemůžeme dovolit a nemůže si to dovolit ani naše ekonomika.“
 
Nejnaléhavější environmentální výzvou pro Evropu je obnova přírodních stanovišť a budování ekologické infrastruktury. Jakmile bude provedena, měla by strategie EU pro zelenou infrastrukturu znamenat četné výhody pro celou řadu odvětví, včetně zemědělství, lesnictví a rybolovu. Jednou z největších hrozeb pro biologickou rozmanitost v Evropě jsou invazní nepůvodní druhy. V zemědělství, lesnictví a rybolovu způsobují značné škody, které EU stojí nejméně 12 miliard eur ročně. Na pomoc v boji proti šíření invazních nepůvodních druhů vstoupilo v platnost nové nařízení EU a počátkem roku 2016 by měl být zveřejněn seznam invazních druhů s významem pro Unii.
 
I v celosvětovém měřítku EU významně přispívá k zastavení ztráty biologické rozmanitosti. Společně se svými členskými státy je největším dárcem finanční podpory zaměřené na zachování biologické rozmanitosti. Unie podnikla první kroky k omezení nepřímých příčin úbytku biologické rozmanitosti, včetně obchodu s volně žijícími druhy a nezákonného rybolovu, a k zapracování otázky biologické rozmanitosti do svých obchodních dohod. Nová globální agenda 2030 pro udržitelný rozvoj potvrzuje nutnost provést globální závazky v této oblasti.
 
Výsledky zmiňovaného přezkumu vycházejí ve stejný den jako výsledky průzkumu Eurobarometr a reflektují obavy Evropanů ohledně směřování vývoje rozmanitosti života v přírodě. Nejméně tři čtvrtiny Evropanů se domnívají, že zvířata, rostliny a ekosystémy doma, v Evropě i ve světě jsou ve vážném ohrožení a více než polovina obyvatel Evropy si myslí, že se jich úbytek biologické rozmanitosti osobně dotkne.
 
Souvislosti
 
Strategie EU pro biologickou rozmanitost na období do roku 2020 si klade za cíl zastavit úbytek biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémových služeb a do roku 2020 je v maximálním možném rozsahu obnovit a odvrátit úbytek globální biodiverzity. Stanoví cíle v šesti hlavních oblastech: úplné provedení právních předpisů EU o ochraně přírody, zachování a obnova ekosystémů a jejich služeb, udržitelnější zemědělství, lesnictví a rybolov, zajištění přísnější kontroly nepůvodních invazivních druhů a vyšší přispění EU k odvrácení úbytku celosvětové biologické rozmanitosti. Strategie EU zdůrazňuje potřebu plně zohlednit hospodářské a sociální přínosy přírody a začlenit tyto přínosy do systému podávání zpráv a účetnictví. Cílem strategie je rovněž splnění celosvětových závazků stanovených v Úmluvě o biologické rozmanitosti a přispět k rozvoji nové globální agendy 2030 pro udržitelný rozvoj.
 
Podrobnější informace:
 
Střednědobý přezkum strategie EU pro biologickou rozmanitost na období do roku 2020 – zpráva Komise
 
Strategie EU pro biologickou rozmanitost na období do roku 2020
 
Strategie EU pro biologickou rozmanitost na období do roku 2020 – brožura 
 
Zpráva za rok 2015 o stavu přírody
 
 
 
Zdroj: ec.europa.eu
 


Další články