cs en de

Odstav mléčných telat

 Předčasný odstav telat nepomůže ani jim ani Vám

Během posledních deseti let byla většina výživářských pokusů zaměřena na tranzitní období krav. Odborníci na výživu, veterináři i poradci chovů se na toto období více zaměřili a chovatelé do svých manažerských rozhodnutí implementovali celou řadu nových myšlenek, aby zlepšili toto z výživářského pohledu složité období.
Celý mléčný průmysl si je vědom důležitosti dobrého managementu tohoto období, jehož výsledkem je snížení výskytu infekcí, metabolických dysfunkcí, dobrý start laktace a tím i vysoká mléčná produkce na laktaci, která má hlavní dopad na celkovou ekonomiku chovu. Trošku však se pozapomnělo, že stejně náročným a složitým životním obdobím prochází i odstavovaná telata při přechodu z mléčné výživy na rostlinnou výživu, kdy jsou nucena přizpůsobit svůj trávicí trakt tak, aby byla schopna uspokojit svoji potřebu energie a nutričních látek pro záchovu a růst z jádra a objemu.
Odstav telat je ovlivněn managementem a výživou už v době, kdy jsou telata krmena pouze mlékem.
Posledních 60 let bylo krmné doporučení jednoduché, 2x denně 2 litry mléka. Když se poprvé objevila mléčná náhražka, bylo to z důvodu, aby chov mohl prodávat více mléka a méně se jej zkrmilo telatům. Z toho je zcela jasné, že náhražka muselo být levnější než mléko, také měla nižší obsah živin. 
Vzhledem k tomu, že si už nikdo moc neuvědomoval, kolik mléka ve skutečnosti je tele schopno od matky vypít, pokračovalo se i s mléčnou náhražkou v doporučení krmit 2x denně 2 litry. Láhve, které se pro krmení telat vyráběly, byly automaticky 2 litrové a nejobvyklejší objem lahví dnes jsou stále 2 litry.
Obvyklý obsah proteinu v dnešních náhražkách je okolo 20% a stejně tak tuku je +/- 20 %, z toho důvodu jsou často označovány jako 20:20. Ale sušené mléko holštýnských krav má poměr 27 % proteinu k 30 % tuku. Náhražka je běžně ředěna v poměru 1:8 – 9. Protože sama náhražka má sušinu 95% je výsledná sušina ředěné náhražky 11,86 – 10,55 %. Pro porovnání průměrná sušina holštýnského mléka je 12,5 %.
Porovnejme také množství proteinu a tuku z náhražky 20:20 v porovnání s nativním mlékem. Náhražka 20:20 má v sušině 0,19 kg bílkoviny a 0,19 kg tuku, sušina mléka však obsahuje 0,285 kg bílkoviny a 0,317 kg tuku. Podtrženo sečteno, mléko má o 50 % více bílkovin a o 67 % více tuku než náhražka 20:20!
Není tedy žádným překvapením, že pokud chovatel přejde z náhražky na krmení mlékem, vidí jasné zlepšení v růstu a zdravotním stavu telat. 
Americká rada pro výzkum (NRC) publikuje normy potřeby živin dojného skotu. Rovněž publikuje počítačový program, který pomáhá výživářům hodnotit krmné dávky a odhadovat potenciální růst z přijaté energie a bílkovin. Pokud do tohoto programu pro holštýnské tele zadáme 2x denně 2 litry klasické náhražky 20:20 a teplotu prostředí na úrovni 20 oC, vychází nám, že toto množství dává teleti předpoklad přírůstku na úrovní 0,35 kg denně z proteinu a stejnou úroveň z energie. Pokud však poklesne teplota prostředí na 3 oC, je výsledkem místo přírůstku ztráta tělesné hmotnosti.
Není proto nic překvapivého, že v případě poklesu teploty prostředí zaznamenáváme u telat ztráty na hmotnosti a vyšší výskyt respiratorních problémů při krmném programu 2x denně 2 litry náhražky.
V případě, že by tele sálo od matky, přijímalo by mléko asi 10x denně a přijalo by okolo 20% své tělesné hmotnosti mléka. Takže předpokládáme-li hmotnost telete 40 kg, pak 20 % odpovídá 8 litrům mléka. To je dvojnásobek na farmách krmného množství mléka.
Holštýnské tele by mělo přijmout okolo 320 g bílkoviny denně, v porovnání se zhruba 130 g, které dostane při restriktivním programu zkrmování odpadního mléka nebo dokonce jen s 86 g z náhražky 20:20. Tato bílkovina je nezbytná pro dostatečný růst telete a naplnění svého genetického potenciálu.
S tukem je to stejné dvojnásobné množství přijatého tuku dává teleti dostatek energie pro různé systémy těla, ale hlavně pro rozvoj imunitního systému. Tato energie je rovněž nezbytná pokud je teplota prostředí nižší pro udržení vlastní tělesné teploty a udržení tělesného růstu.
Je tedy zřejmé, že krmný program pro telata musí být modifikován tak, aby v dávce byl vyšší obsah bílkoviny i energie, pro kontinuální růst a dobrý zdravotní stav bez ohledu na momentální teplotu okolního prostředí. Množství živin může být zvýšeno zvětšením objemu podávaného mléka, zvýšením počtu napájení nebo zvýšením sušiny podávaného nápoje.
Zařazením některého z výše uvedených doporučení nebo jejich kombinací dochází ke znatelnému zlepšení v oblasti kondice a zdraví odchovávaných telat během několika týdnů.

calfKolik a jak často?
Je samozřejmé, že méně nákladné je zkrmovat odpadní mléko. Je však důležité takové mléko pasterizovat aby se snížila bakteriální zátěž a snížil se negativní dopad vysokého bakteriálního znečištění na gastrointestinální trakt telat.
Tele by mělo co nejdříve po narození dostat 10% své porodní hmotnosti kvalitního kolostra. Rovněž se doporučuje do 8 hodin po prvním napojení podat druhou dávku kolostra v objemu 5 % porodní hmotnosti. Vysoce kvalitní mlezivo obsahuje alespoň 50 gramů imunoglobulinu (IgG) v litru a má nízké bakteriální znečištění (pokud možno pod 10 000 v ml a méně než 1 000 koliformních baktérií v ml. V případě potřeby je možno kolostrum podávat během prvních 2 – 3 krmení. Běžnou praxí je zkrmování nezralého mléka po dobu celého prvního týdne života telete.
Tele by mělo dostat 15% své tělesné hmotnosti první týden života. To odpovídá 2x denně 3 litrům mléka na průměrně velké tele. Počátkem druhého týdne by toto množství mělo být zvýšeno na 20 % tělesné hmotnosti telete. A toto množství by mělo být podáváno po celou dobu, než se tele navykne na příjem dostatečného množství startéru a započne odstav.
Také je možné zvýšit sušinu mléka zahuštěním mléčnou náhražkou. Dnes jsou již speciálně vyráběny komerční produkty právě určené k přidávání k plnotučnému mléku. Mají obvykle výrazně vyšší obsah bílkoviny než tuku. Pokud se však k tomuto kroku rozhodneme, je velmi důležité pečlivě sledovat výslednou sušinu roztoku refraktometrem.
Sušina může být zvýšena až na 15 % bez nebezpečí vzniku průjmu telat. Při vysoké úrovni managementu a adlibitním přístupu k pitné vodě, pak lze sušinu zvýšit až na 18 %. Důležité je, aby zvýšení sušiny nebylo skokové, ale bylo prováděno maximálně po 2 % bodech u telat krmených mlékem nebo náhražkou kde se předpokládá sušina mezi  11 – 12 %. Něco jiného je, pokud začneme podávat zahuštěné mléko nebo náhražku ihned po kolostrálním období, protože sušina kolostra je okolo 24 %.
Samozřejmě lze stejného dosáhnout jen pomocí mléčné náhražky. Je však obtížné dostat do telete dostatečné množství proteinu a tuku pro dosažení maximálního růstu mléčnou náhražkou 20:20. U tohoto důvodu se na trhu začínají objevovat produkty s výrazně vyšším obsahem proteinu (2- až 28 %) a více méně nezměněným obsahem tuku (15 až 20 %).
Vyšší úroveň proteinu umožňuje teleti rychlejší růst kostry a svaloviny bez toho, že by tele bylo příliš vysoko v kondici a současně je teleti poskytnuto dostatečné množství tuku pro udržení tělesné teploty, růst a rozvoj imunitního systému.
Pokusy ukazují, že vyšší obsah tuku v mléce potlačuje chuť k příjmu potravy a odrazuje telete od příjmu startéru. Doporučuje se také zvýšit procento sušiny v podávané náhražce na 15 % nebo více, aby byly lépe naplněny nutriční požadavky telete. Vyšší hladina proteinu v krmné dávce zvyšuje konverzi krmiva, čímž se ve výsledku snižuje množství náhražky na kilogram přírůstku. 
Zvýšit příjem živin je také možné častějším napájením telat. Pokud jsou k napájení telat použity láhve, je velmi obtížné zvýšit příjem živin, bez zvýšení počtu napájení. Na trhu jsou již třílitrové lahve, které umožňují zvýšit příjem na 6 litrů denně při napájení 2x denně, to je ale stále pouze 75 % doporučeného objemu mléka.
Samozřejmě zvýšení počtu napájení by bylo nejjednodušším řešením, které by i pro telata bylo vhodnější, jenže v tomto případě se výrazně zvyšují pracovní náklady, což je asi největší překážkou zavedení tohoto opatření.

Kdy odstavovat?
Další zažité paradigma týkající se tradičních restriktivních programu krmení mléčných telat je tvrzení, že čím dříve je tele z mléka odstaveno, tím lépe. To se do praxe zavedlo z několika důvodů. Prvním důvodem je hledisko finanční, kdy krmení mlékem je nákladnější než krmení objemnými krmivy. Druhým důvodem je všeobecné přesvědčení, že tele má více problému s infekčními onemocněními, dokud je na mléčné výživě. Dalším důvodem je zkreslený pohled na ekonomiku jalovic. Náklady se do výroby promítají, aniž by byl vidět nějaký efekt do doby, kdy se jalovice otelí.
Když se počítají náklady na odchov jalovic, je obvyklé, že jsou vyjadřovány jako náklady na kus a den. Nicméně, pokud by se náklady vyjadřovaly jako náklady na kilogram přírůstku (protože rámec a hmotnost podmiňují věk při prvním připuštění stejně jako dostatečnou velikost rámce při prvním otelení) nevycházejí restriktivní programy ekonomicky dobře. Zkrmováním vysoce kvalitních krmiv, zvláště v období mléčné výživy jsou náklady výrazně efektivněji konvertovány na kilogram přírůstku, což náklady na jednotku přírůstku snižuje.
Co se týče průjmových onemocnění je u telat nejrizikovější období ve stáří 7 – 12 dní věku. V tomto věku jsou nejčastějšími původci průjmů Rota a Corona virusy a Cryptosporidia. Respiratorní problémy se spíše vyskytují u telat ve věku okolo 1 měsíce, což přesně odpovídá věku, kdy většina krmných programů začíná s redukcí množství podávaného mléka. To tele stresuje a nedostatek živin a energie teleti oslabuje jeho imunitní systém, který nezvládá nápor respiračních patogenů. Navíc, v tomto období se telata na klasických restriktivních programech dostávají do negativní energetické bilance, což se na imunitním systému rovněž musí projevit. Polní test z Cornell University zjistil, že jalovičky ošetřené v tomto věku byť jen jednou dávkou antibiotik (obvykle po infekci dýchacích cest) nadojí v průběhu první laktace o 493 l mléka méně.
Bohužel hlavním cílem mnoha chovů je odstavit telata co nejdříve a odchov provést co možná nejlevněji. Ale hlavním cílem odchovu by mělo být odchovat silné a zdravé jalovice pro obnovu stáda, které měly správnou výživu a mohou tak maximalizovat svůj genetický potenciál, což se zásadně promítne do ekonomiky chovu. Správně odchované jalovice je možno zapouštět dříve a dříve začínají první laktaci.
Četné testy naznačují, že vyšší úroveň stádia mléčné výživy telat může ve výsledku znamenat až o 770 l vyšší první laktaci. Bonusem je že tato vyšší užitkovost se promítá i do dalších laktací.
Ve zkratce řečeno, časný odstav má nepříznivý vliv na zdraví a růst telat, jakož i na jejich budoucí schopnost produkce mléka. Chovy, které zavedly programy krmení telat poskytující úroveň výživy zvířat, zaznamenaly obrovský posun ve zdravotním stavu telat. Nebyly výjimečné chovy, kde mortalita mléčných telat dosahovala 5 %. Chovy, které restriktivní programy opustily, dosahují mortality do 1 %. Rovněž je u nich výrazně menší počet telat, která musí být z nějakého důvodu léčena a často se veterinární náklady snížily o 80 %



Robert B. Corbett
autor je výživářským poradcem společnosti Dairy Health Consultation v Spring City (Utah, USA)
volný překlad z HOARD’S WEST 11/2013

Zdroj: www.holstein.cz



Další články