cs en de

Původci virových zakrslostí obilnin a křísek polní – 2013

 Výsledky průzkumu prováděného ÚKZÚZ v roce 2013.

Rozsah a výsledky průzkumu výskytu původců virových zakrslostí obilnin – viru zakrslosti pšenice (WDV) a viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV) - prováděného ÚKZÚZ v roce 2013; Rozsah a výsledky průzkumu výskytu přenašeče WDV kříska polního (Psammotettix alienus) prováděného ÚKZÚZ v roce 2013.
 
Cílem průzkumu prováděného Ústředním kontrolním zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) bylo zjištění výskytu původců virových zakrslostí obilnin a přenašeče WDV kříska polního na území ČR. Průzkum byl prováděn ve dvou ročních obdobích - na jaře roku 2013 v porostech pšenice, ječmenu, žita a ovsa na pozorovacích bodech i mimo ně a dále v období od srpna do listopadu 2013 i v jejich rezervoárech (výdrol obilnin, kukuřice, travní porosty na zemědělské i nezemědělské půdě) a v nově založených porostech ozimých obilnin, přednostně v okolí výskytů virových chorob potvrzených v jarním období.
 
Výsledky:

A) virové zakrslosti obilnin
 
1) Již na podzim 2012 bylo hodnoceno 105 porostů nově založených ozimů na podezření z výskytu virových zakrslostí, na jaře 2013 pak dalších 145 porostů. Celkově tedy bylo v souvislosti s výskytem viróz na jaře 2013 odpozorováno 250 porostů, při čemž pozitivní výskyt byl laboratorně potvrzen u 46 vzorků, celkem bylo tedy napadeno 18,4 % hodnocených porostů. Z pozitivních vzorků bylo 36 vzorků (78,3 %) infikováno WDV, 2 vzorky (4,3 %) infikováno BYDV a 8 vzorků (17,4 %) infikováno směsnou infekcí WDV + BYDV. Nejčastější byly výskyty viróz zaznamenány ve Středočeském, Olomouckém a Pardubickém kraji.
 
2) Od září do prosince 2013 odpozorovali inspektoři ÚKZÚZ z rezervoárů virových zakrslostí obilnin (obilní výdrol, kukuřice, travní porosty na zemědělské i nezemědělské půdě) a nově založených porostů ozimých obilnin 78 porostů. Z těchto porostů bylo 6 laboratorně potvrzeno jako pozitivních na přítomnost virového onemocnění. V celkovém hodnocení tedy 7,7% napadení hodnocených porostů. Z těchto pozitivních vzorků byly pak 4 vzorky (67 %) infikovány WDV, 2 vzorky (33 %) BYDV a žádný vzorek infikován směsnou infekcí WDV + BYDV.
 
Průměrné napadení porostů obilovin virovými zakrslostmi v roce 2013 dosáhlo 13,5 %.
 
B) křísek polní
 
1) Výskyt kříska polního (Psammotettix alienus) byl na jaře 2013 zjišťován ve 335 porostech obilnin, přičemž v 11,9 % vzorků byl nalezen křísek polní. Slabý výskyt byl zaznamenán v 82,5 % sledovaných porostů, střední výskyt v 17,5 % porostů a silný výskyt v 0 % porostů.
 
2) Od srpna do listopadu 2011 bylo v rámci průzkumu výskytu kříska polního v rezervoárech virových zakrslostí obilnin a v novém osevu ozimých obilnin provedeno sledování ve 245 porostech, přičemž ve 42,6 % vzorků byl nalezen křísek polní. Slabý výskyt kříska byl zaznamenán v 77,5 % sledovaných porostů, střední výskyt v 16,7 % porostů a silný výskyt v 5,8 % porostů.
 
Pozitivní výsledky průzkumů výskytu původců virových zakrslostí obilnin a kříska polního prováděných na jaře a na podzim roku 2013 jsou uvedeny i s vysvětlivkami v excelovské tabulce s jednotlivými listy zde.
 
Závěr a doporučení:

Výsledky průzkumů (včetně průběžně aktualizované tabulky výskytů původců viróz) přinášejí zemědělské praxi určitý přehled výskytů původců virových zakrslostí obilnin a přenašeče WDV kříska polního v konkrétních lokalitách.
 
Oproti jaru 2012 byl na jaře 2013 zaznamenán nižší výskyt virovými zakrslostmi napadených porostů obilnin. Na podzim 2013 byl ve stejném období roku 2012 laboratorně ověřen o 20 % nižší podíl vzorků s potvrzeným výskytem viróz, při čemž jednoznačně převažoval virus WDV. Nízké výskyty viróz lze spojit s příznivými podmínkami pro růst nově založených porostů ozimů, které pak v kombinaci s vyváženou výživou a nevýraznými výkyvy počasí v průběhu zimního obodobí umožnily vývoj silných rostlin. Odolný dobře zapojený porost ozimů tak lépe odolával infekci a v jarním období v kombinaci s regenerační dávkou dusíku vedl k vyšší odolnosti k sekundárním nákazám WDV.  
 
V porostech, kde byl křísek polní zjištěn, převažoval na jaře 2012 i 2013 slabý výskyt tohoto přenašeče WDV. Na podzim 2013 byl oproti stejnému období roku 2012 zaznamenán výrazně nižší podíl silného výskytu kříska.
 
Přestože v roce 2013 převažoval výskyt viru WDV, svůj podíl na napadení obilnin virovými zakrslostmi měl i hlavní přenašeč viru BYDV - mšice střemchová (Rhopalosiphum padi). Ta je spolu s ostatními druhy mšic monitorována pomocí sacích pastí typu Johnson-Taylor. Informace o výskytech a případné přímé škodlivosti mšic lze průběžně sledovat v Aphid bulletinu ÚKZÚZ. V roce 2013 se v porostech obilnin začaly mšice objevovat ve větších počtech až od 27. týdne. Nálety v sacích pastech byly velmi silné ve 30. a 31 týdnu, na některých lokalitách (Chrlice, Věrovany) překročily nejsilnější záchyty z roku 1994 až čtyřnásobně.
 
V ochraně porostů obilnin proti virovým onemocněním je nutné uplatňovat systém integrované ochrany více než kdekoliv jinde, neboť ze současných chemických alternativ ochrany, zacílených především na přenašeče, není ani jedna dostatečná. V ochraně obilnin před WDV a BYDV je v současné době navrženo několik postupů, které se zaměřují především na eliminaci virových přenašečů, tedy kříska polního a mšic. Zjednodušeně lze tyto metody rozdělit na: agrotechnické zásady (přerušení „zeleného mostu“, prostorové uspořádání porostů, termín setí) a chemickou ochranu zacílenou na regulaci přenašečů (moření osiva a insekticidní postřiky). Před výsevem ozimé pšenice a ozimého ječmene lze mořit osivo. Na základě sledování aktuálního stavu výskytu přenašečů je možné ošetřovat obilniny registrovanými insekticidy v době začínající podzimní intenzivní migrace přenašečů do porostu a v případě potřeby (dle intenzity náletu u již napadených porostů) provést další insekticidní ošetření. Na podzim je doporučována aplikace insekticidu při výskytu 5 a více jedinců na 100 smyků. Registrované insekticidy lze nalézt v Registru přípravků na ochranu rostlin.
 
Rozšíření virových zakrslostí obilnin na jaře je do značné míry ovlivněno průběhem zimy (teplota, vydatnost sněhové pokrývky). Mrazivé počasí s poklesem teplot pod -8 °C, zejména ve spojení s nízkou vrstvou sněhové pokrývky nebo ještě lépe s absencí sněhu, zvyšuje pravděpodobnost redukce populací přenašečů virových zakrslostí. Pokud je zima bohatá na sníh, který navíc vydrží i v nížinách dlouhou dobu, efekt nízkých teplot se může výrazně snížit. Z výsledků průzkumu lze usoudit, že dlouhotrvající vydatná sněhová pokrývka chrání před mrazem mnohem více kříska polního než mšici střemchovou, což je dáno i růzností zimních hostitelských rostlin. Velmi malý počet infikovaných obilních výdrolů a porostů ozimých obilnin na podzim 2013, ve spojení se slabším podzimním výskytem přenašečů a mrazivými zimními periodami, dává předpoklad nižšího výskytu virových zakrslostí na jaře 2014.
 
U jařin lze ke snížení rizika infekce doporučit co nejčasnější výsev, aby nálety přenašečů do porostů probíhaly až po nejcitlivější růstové fázi jařin (2 – 4 listy). Vzhledem k možným ztrátám na výnosu, které se pohybují podle intenzity výskytu při podzimní infekci až do výše 70 – 80 %, je vhodné silně napadené porosty včas zaorat a nahradit jinou plodinou (sníží se tak i zdroj infekce pro další období). V jarním období je třeba dále sledovat výskyt přenašečů v porostech a v případě potřeby napadené porosty ošetřit registrovaným insekticidem. V závislosti na plošném rozsahu a intenzitě výskytu virových zakrslostí však mohou i infikované porosty dosáhnout dobrých výnosů. Na webových stránkách ÚKZÚZ budou i v letošním roce průběžně zveřejňovány aktuální laboratorně ověřené výskyty WDV a BYDV.


Zdroj: ÚZEI, www.agronavigator.cz


Další články