cs en de

V Lednici se setkali ministři životního prostředí zemí V4, Rumunska a Bulharska. Projednali ochranu přírody, odpadové hospodářství a problémy spojené se suchem

 13. 05. 2016
 
V Lednici se setkali ministři životního prostředí zemí V4, Rumunska a Bulharska. Projednali ochranu přírody, odpadové hospodářství a problémy spojené se suchem
Česká republika aktuálně předsedá tzv. Visegrádské skupině, jejíž zástupci za rezorty životního prostředí se ve dnech 12. a 13. května setkali v Lednici na společném oficiálním jednání. ČR na 23. setkání ministrů ŽP států V4, Bulharska a Rumunska reprezentoval ministr životního prostředí Richard Brabec. Na programu jednání zástupců 6 států a přizvaných zástupců Evropské komise byla mj. politika využívání odpadů jako zdrojů či téma ochrany biologické rozmanitosti v celé Evropě. Ministři diskutovali např. o zkušenostech s rozšiřováním národních seznamů evropsky významných lokalit a ptačích oblastí chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000. Posledním klíčovým tématem společného jednání bylo sucho, které v posledních letech sužuje nejen Evropu a stává se tak novým světovým strašákem pro národní ekonomiky i bezpečnost občanů.
 
V roce 2015 byla Česká republika postižena suchem. V důsledku vysokých teplot, nízkého úhrnu srážek a mírné zimy 2015/2016 je aktuální stav zásob povrchových a podzemních vod k počátku května výrazně podprůměrný a startovací pozice tak před letním obdobím není příznivá. To, zda hrozí sucho i v roce 2016, bude dáno vývojem srážek a teplotami vzduchu v následujícím období, nicméně první predikce vývoje nejsou nijak optimistické[1]. Sucho postihuje nejenom přímo obyvatele v podobě úbytku vody ve studních nebo případnými omezeními využití vody v domácnosti, ale je i velkým strašákem pro ekonomiku, zejména pro sektor zemědělství. Česká republika tak už v loňském roce díky iniciativě ministra životního prostředí Richarda Brabce začala přijímat první opatření, která pomohou udržet vodu v krajině, zajistí zásoby pitné vody pro suchá období a připraví Českou republiku na případné krizové situace vzniklé úbytkem vody.
 
MŽP například vyhlásilo dotační program na šetrné hospodaření s vodou v obcích. Výzva je otevřena do 30. června 2016 [2]. Obce, které navrhnou nejdůmyslnější systémy vedoucí k šetrnému hospodaření s vodou, mohou získat dotaci až 5 milionů korun. Podporovaná opatření jsou např. systémy k opětovnému využívání dešťových a šedých vod, projekty na čištění odpadních vod včetně udržitelných koncovek (např. dočištění odtoku ČOV, další využití kalu), realizace vegetačních střech a vegetačních krytů fasád.
 
„Pro občany pak připravujeme program pro domácnosti zaměřený na hospodaření s dešťovou vodou. Řádově stamiliony korun by už v letošním roce mohly zamířit přímo k občanům na pořízení retenčních nádrží na dešťovou vodu využitelnou na zalévání a běžné práce v domácnostech. Co se týče dnešního setkání, bylo velmi přínosné vyměnit si zkušenosti s opatřeními proti suchu s ostatními zeměmi střední a východní Evropy, která mají mnoho společných prvků,“ komentuje diskuzi nad tématem ministr Brabec.
 
Ministři všech států společně probrali i budoucnost odpadového hospodářství v Evropě v podobě tzv. oběhového hospodářství, jinými slovy zvyšující se nároky na využívání odpadů jako zdrojů, snižování míry skládkování a zvyšování recyklace odpadů. Díky znovuvyužití odpadů vzniká nespočet pracovních míst, v ČR by po zavedení tzv. oběhového hospodářství vzniklo 40 tisíc nových pracovních míst. Zároveň se díky recyklaci a materiálovému využití odpadů snižuje materiálová náročnost ekonomiky a šetří se primární zdroje. Součástí naplnění tzv. oběhového hospodářství je využití konkrétních nástrojů např. ke zvýšení recyklace a snížení skládkování. Mezi takové nástroje patří jak zvýšení poplatku za skládkování odpadů na skládkách, tak zavedení platby za odpady u občanů formou „Zaplať tolik, kolik vyhodíš“ (tzv. PAYT). „Tento systém lidem umožní platit obci za komunální odpad podle váhy či objemu nebo frekvence svozu popelnic, eventuálně podle počtu a objemu pytlů na odpad. Je to velká motivace jak předcházet odpadům a důsledně recyklovat odpad,“ říká ministr Brabec.
 
MŽP aktuálně vypořádává v rámci legislativního procesu připomínky k novému zákonu o odpadech, který zavedení tohoto systému obcím ve velké míře umožní a uzákoní ho. Např. v Rumunsku pro tzv. PAYT aktuálně rovněž připravují novou legislativu. V oblasti Jihomoravského kraje je dobrý příkladem benefitů systému PAYT jak pro obec, tak pro občany systém nakládání s odpady v Mikulově. „S ministry jsme se také bavili o dalších nástrojích jako např. o zavedení sníženého DPH na recyklované výrobky, o potřebě nových technologií a jejich financování a samozřejmě o recyklačních cílech všech EU států, které jsou horkým tématem v souvislosti s přípravou nové evropské legislativy,“ pokračuje ministr.
 
Na programu dvoudenního jednání byla i diskuze o zkušenostech s rozšiřováním národních seznamů evropsky významných lokalit a ptačích oblastí chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000. „Zkušenosti s ochranou přírody prostřednictvím soustavy Natura 2000 jsou velmi podobné ve všech zúčastněných zemích. Zájmy na ochraně přírody se často střetávají s veřejnými zájmy ekonomiky a rozvoje a jsou tak obecně výzvou pro všechny ministry životního prostředí,“ řekl ministr Brabec. Přesto se většině zemí podařilo naplnit požadavky Evropy, respektive směrnice o stanovištích již před několika lety. Např. v Bulharsku je do soustavy Natura 2000 zařazeno přes 34% území. V České republice byl naposledy seznam rozšířen v letošním roce poté, kdy bylo na seznam zařazeno přes 50 nových lokalit po celé republice a soustava Natura 2000 tak nyní pokrývá 10,1% území [3].
 
Visegrádská skupina představuje dlouhodobě významnou platformu pro formulaci společných názorů a právě zmiňovanou výměnu znalostí a zkušeností. Společného jednání se mimo ministra životního prostředí Richarda Brabce zúčastnili za Maďarsko státní tajemník ministerstva zemědělství V. Németh Zsolt, polský ministr životního prostředí Jan Szyszko, slovenský ministr životního prostředí László Solymos, bulharská ministryně životního prostředí a vod Ivelina Vassileva a za Rumunsko státní tajemnice ministerstva životního prostředí, vody a lesů Olimpia Negru. Od 1. července 2016 převezme předsednictví Visegrádské skupiny Polsko.
 
Zdroj: www.mzp.cz


Další články