cs en de

Vrátí se koně do zemědělství?

 Další zamyšlení nad možným návratem koní na pole a lány, kde se nyní prohánějí ohromné traktory. Jsou takové úvahy naivní, nebo jen odrážejí reálné vyhlídky na poslední kapky černého zlata?
 
 
Nahrazení traktorů opravdovou koňskou silou může být přesně to, co dnešní zemědělství potřebuje. Koně a další tažná zvířata znamenala revoluci v dopravě, válčení, lovu, průmyslu a zemědělství. Koňská síla tvořila páteř průmyslové společnosti až do prvního desetiletí 20. století dolováním uhlí, oráním polí a převozem zboží a lidí v rychle se rozvíjejících městech. Znovu používat koně jako dopravní prostředek ve městech by byl špatný nápad - automobily jsou možná hlučné, nebezpečné a znečisťující, ale koně jsou ještě horší. Používání zvířecí síly v zemědělství by však přineslo překvapivě velký ekologický prospěch.
 
Nahrazení traktorů koňmi neznamená vracet se do středověku, ani nevylučuje těžké stroje, velkou produkci nebo high-tech.
 
Po několik tisíc let koně, osli, muly, volové, velbloudi, buvoli, lamy a sloni byli jediným způsobem dopravy vedle chůze. Zvířata tahala káry a sáně se zbožím nebo lidmi a karavany zvířat cestovaly stovky kilometrů přes pohoří, džungle a pouště. S příchodem železnic a parních strojů v 19. století se podstatně zvýšila potřeba zvířat v dopravě na krátké a střední vzdálenosti. Železnice, parní lodě a továrny vytvářely potřebu pro nákladní dopravu. Koně byli zodpovědní za odstavování lokomotiv na vedlejší koleje a za dopravu uhlí do stanic a továren. V dolech bylo uhlí převáženo tisíci koní, kteří nikdy nespatřili denní světlo. Rychle rostoucí populace ve městech užívala jako transport drožky a dostavníky.
 
Londýn 1890 - 1 kůň na 15 lidí
 
V roce 1890 bylo v Londýně, který měl v té době kolem 4,5 milionu obyvatel, přibližně 300 000 koní (1 kůň na 15 lidí). V New Yorku bylo roku 1880 mezi 150 000 a 175 000 koní. Celkový počet koní v amerických městech byl roku 1900 odhadován na 3-5 milionů. Ne všichni tito koně byli na ulicích ve stejnou dobu, protože zvířata pracovala ve směnách. Přesto však na konci 19. století populace koní v Londýně a New Yorku byla natolik vysoká, že se začaly objevovat zdravotní problémy.
 
Po kolena v hnoji
 
Roku 1880 v malém městě Milwaukee, tehdy s 350 000 obyvateli, bylo 12 500 koňmi vyprodukováno 133 tun hnoje každý den - což je více než 10 kilogramů na koně. To znamená, že koňská populace v Londýně musela vytvořit 3 000 tun hnoje denně, z čehož podstatná část skončila na dlažbě.
 
Když bylo sucho, hnůj se změnil v prach, který se lidem lepil na šaty. Když pršelo, ulice se měnily v otevřené stoky. Kromě znečištění tisíce podkov a kol musely dělat obrovský rámus a dopravní nehody nebyly méně časté jak dnes. Krom toho být koněm ve městě na konci 19. století nebyl vůbec záviděníhodný osud. Tahání vozíků nacpaných lidmi nebo zbožím (vážící někdy přes 10 tun) po špinavých a kluzkých dlažebních kamenech bylo natolik vyčerpávající, že většina zvířat přežila jen několik let práce.
 
Traktory se samy nereprodukují a nehnojí půdu.
 
Zatímco používání tažných zvířat jako dopravy na dlouhé vzdálenosti není možná špatný nápad (je dobré vědět, že až dojde ropa, tak to neznamená nutně konec mezinárodního obchodu), znovu začít používat koně nebo jiná zvířata jako dopravu ve městech by bylo prostě bláznovství. Přesto však, hlavní nevýhoda koňské síly pro městskou dopravu - hnůj - vykazuje velmi zajímavou kvalitu, když přijde na zemědělství.
 
Výhody koňské síly
 
Nahrazení traktorů koňmi by byl dobrý tah vzhledem k tomu, že koňský hnůj je perfektní hnojivo pro zemědělskou půdu. Traktory totiž nevytváří exkrementy, hnojiva se musí shánět někde jinde. Může to být hnůj od zvířat, která se chovají na maso, nebo především umělá hnojiva. V obou případech jsou potřeba další fosilní paliva na jejich vytvoření - na převoz hnoje na pole nebo na vytvoření hnojiv založených na nerostných surovinách (a na jejich dopravu taktéž).
 
Koně mají oproti traktorům další výhody. Sami se reprodukují na rozdíl od strojů. To znamená, že se ušetří další ropa a další suroviny jako je voda a kovy, protože výměna traktorů za koně by znamenala konec nutnosti jejich výroby.
 
A zatímco traktory potřebují ke své funkci fosilní paliva, koně ne. Velké traktory mají motory o síle až 500 koní, což znamená, že mají dvojnásobnou spotřebu jak velké SUV. Výměna traktorů za koně by zemědělství učinila téměř úplně nezávislé na ropě a minerálech - což by znamenalo velký rozdíl ve světě, ve kterém (podle mnohých) dochází fosilní paliva a minerály. Koně by mohli znamenat potravní zabezpečení bez nutnosti jakéhokoliv importu. Navíc koně, na rozdíl třeba od krav, vytváří jen zanedbatelné množství skleníkových plynů a neznečišťují vzduch. Koně by opravdu mohli znamenat řešení, které moderní zemědělství potřebuje.
 
Kdo spotřebuje víc?
 
Samozřejmě koně taktéž potřebují energii. Ne fosilní paliva, ale jídlo. To znamená, že nahrazení traktorů koňmi by představovalo potřebu další zemědělské půdy, která by produkovala krmení pro zvířata (tato půda by musela být kultivována dalšími koňmi). Palivo pro traktory by mohlo také pocházet ze zemědělské půdy, pokud ze zemědělských plodin vytvoříme bionaftu nebo etanol. Tudíž, abychom zjistili, zda je použití koní místo traktorů správná strategie, musíme vědět, kolik akrů navíc by bylo potřeba na uživení koní a kolik na "uživení" traktorů.
 
Používání traktorů v zemědělství vyžaduje téměř 2,5krát tolik (bio)energie než používání koní.
 
Používání traktorů v zemědělství vyžaduje téměř 2,5krát tolik (bio)energie než používání koní. Tyto výpočty byly publikovány ve studii v "Americkém deníku alternativního zemědělství" před 8 lety. S tehdejšími cenami ropy, které byly téměř 4krát nižší než dnes, výzkumníci mohli stejně tak dobře mluvit do zdi. Dnes ovšem, mezi alarmujícími zprávami o zásobách ropy a nedostatku jídla, jejich zjištění zní velmi přitažlivě.
 
Koně versus traktory v číslech
 
Podle počtu koní v Severní Americe v roce 1920 (kdy jen kolem 3,6 % farem vlastnilo traktor) a koní pracujících na farmách Amišů roku 1997 výzkum ukázal, že Amerika by dnes potřebovala 23 milionů koní na obdělání dnešních 147 milionů hektarů zemědělské půdy. Vezmeme-li v potaz krmení na rok pro pracovní koně (1 300 kg kukuřičného zrna, 1 600 kg vojtěšky a 500 kg objemového) a využití zemědělské půdy na pěstování těchto plodin za poslední desetiletí, tak by to znamenalo, že 23 milionů koní by potřebovalo 9 milionů hektarů zemědělské půdy na jejich krmení, což je 6 % obdělávané půdy v USA. Na pohon traktorů by bylo potřeba 7,4 milionu hektarů, odpovídající 5 % zemědělské půdy. Traktory jsou tedy lehce efektivnější než koně.
 
Pro správné porovnání musíme ovšem počítat s tím, že koně si vytváří svoje vlastní hnojivo bez nutnosti dodání jakékoliv další energie, a také se reprodukují, zatímco u traktorů musíme počítat s výrobou umělých hnojiv a výrobou nových strojů. Výzkumníci vyjadřují potřebnou energii v potřebné půdě, aby mohli výsledky porovnat (počítají s tím, že traktory a hnojiva potřebují energii z plodin na jejich výrobu). Také počítají s energií nutnou pro přeměnění plodin v krmivo.
 
Švédská studie publikovaná roku 2002 přišla s podobnými výsledky: usoudila, že zemědělství založené na práci traktorů spotřebuje o 67 % více energie než zemědělství založené na koňské práci. Švédové také vypočítali, že celková potřebná energie v (lokálním) zemědělství se zvýšila 13krát od roku 1927 do roku 1981, zatímco celková zemědělská produkce byla roku 1981 jen 2,4krát větší než v roce 1927.
 
High-tech koně
 
Nahrazení traktorů koňmi ovšem není bez překážek. Zaprvé není k dispozici dost tažných zvířat. V USA je aktuálně kolem 9 milionů koní. Jestliže chceme znovu začít používat koně v blízké budoucnosti - řekněme až dojde ropa, nebo se stane nedosažitelně drahou - měli bychom začít s chovem koní teď.
 
Zadruhé jen malá část těchto koní jsou pracovní nebo tažní koně, tunoví svalnatí koně s masivními nohami, kteří se nejlépe hodí pro tah. Kdyby byli využíváni normální jezdečtí koně, tak by jich bylo potřeba mnohem větší množství. I když je teoreticky možné tahat větší váhu přidáním dalších koní, v praxi jsou příliš velká spřežení nezvládnutelná.
 
Přesvědčit lidi, aby se dívali na koňský zadek místo na obrazovku počítače, se možná ukáže jako oříšek.
 
Restart pracovních plemen
 
Koně rozhodně nejsou "low-tech" a přírodní jak vypadají. Koně pro těžkou práci, jako je percheron (obrázek vlevo), belgičan, shirský kůň nebo clydesdale, jsou výsledky staletí cíleného šlechtění. Bohužel tato plemena na tom nejsou tak dobře. Situace již není tak alarmující jako před 50 lety, kdy bylo mnoho pracovních plemen koní na pokraji vyhynutí. Jejich populace se zvýšila, ale stále jich je dost málo na to, aby byli náchylní ke genetickým vadám. Navíc většina z nich je dnes chována jen pro jejich vzhled a ten ne vždy koresponduje se zemědělskými potřebami nebo dokonce dobrým zdravím. Pokud tato zvířata vyhynou, bude to trvat mnoho století, než se znovu dostanou zpět na scénu (koňská "technologie" už upadla dříve, poté, co se rozpadla stará impéria).
 
Lidská síla
 
I kdybychom dokázali odchovat dostatek koní, zemědělství by se muselo změnit. Výhodami traktoru jsou rychlost a pohodlí. Je jednodušší řídit traktor než koňské spřežení a navíc to jde rychleji. Není zde velký rozdíl v absolutní rychlosti, ale díky jejich obrovské síle jtam a zpět tolikrát jako spřežení koní. Použití několika spřežení naráz by tento problém vyřešilo, zároveň by však bylo potřeba více farmářů. O koně navíc musí být pečováno sedm dní v týdnu, i když nepracují. A sice mohou hnojit pole, ale rozhodně to nedělají rovnoměrně. Tohle všechno dohromady by znamenalo nutnost další lidské síly. Mnohem více lidí by muselo dělat v zemědělství - dnes však, v industrializovaných státech, již téměř nikdo nepracuje na poli. Přesvědčit lidi, aby se dívali na koňský zadek místo na obrazovku počítače, se možná ukáže jako oříšek. Na druhou stranu, používání koňské síly neznamená vrátit se do středověku, ani to nevyřazuje těžké stroje, velké zisky nebo high-tech. Koně v zemědělství jsou poměrně moderním fenoménem. V dobách antiky a ve středověku byla pole obdělávána za pomocí volů.
 
V Evropě a v Severní Americe to trvalo až do 19. století, než byla představena nová generace strojů, která byla příliš těžká pro voly. Tyto stroje potřebovaly mnohem víc zvířecí síly, avšak podstatně se zvýšily zisky a snížila nutnost lidské práce. Bez traktorů.
 
V USA jste v druhé polovině 19. století mohli vidět 12 metrů široké a 15 tun těžké kombajny tažené spřeženími až 40 koní, které zvládalo jen 5 nebo 6 farmářů (viz obr. vpravo). Ti koně byli především jezdečtí, vzhledem k tomu, že většina tažných koní byla na zušlechtění zdejší koňské populace).
 
Dnešní zemědělské stroje jsou dělané pro výkonné traktory. S technologiemi 21. století však musí být možné vytvořit extrémně lehké stroje, které by kombinovaly koňskou sílu s velkými zisky, vysokými rychlostmi a jednoduchým řízením.
 
(Pozn. red.: článek vychází z amerického prostředí a reálií. V českém prostředí bude řada věcí jinak, nicméně i přesto stojí tyto úvahy za pozornost. Například vzhledem k praktické popularizaci využívání koní v zemědělství v současné západní Evropě.)
 
Zdroj: www.asz.cz


Další články