cs en de

Výzkum v EU pomáhá zvýšit konkurenceschopnost chovatelů ryb

 Akvakultura má potenciál snížit potřebu odlovu volně žijících ryb. Celosvětová poptávka po rybách neustále roste, a řada druhů je proto ohrožena nadměrným rybolovem. Díky chovu ryb neboli akvakultuře není tlak na tyto populace tak velký – polovina ryb, které se ve světě spotřebují, pochází dnes z rybích farem. Evropské odvětví akvakultury, které zaměstnává přibližně 80 000 osob, by ovšem mohlo být ještě efektivnější. Pokud by rybí farmy dokázaly vyprodukovat více ryb, a to udržitelným způsobem šetrným k životnímu prostředí, mohly by tyto chovy tlak na evropské populace volně žijících ryb dále snížit.
   
SINTEF, partner projektu AQUAEXCEL, provozuje v Norsku kompletní rybí farmu, která je k dispozici pro výzkum v oblasti akvakultury. © ACE

Univerzita v Las Palmas de Gran Canaria, která je partnerem projektu AQUAEXCEL, provozuje intenzivní chovnou stanici pro výzkum v oblasti akvakultury. © juanafonso


S tímto cílem propojuje projekt AQUAEXCEL financovaný EU vědce z celé Evropy, kteří se zabývají akvakulturou a jejichž výzkum pomůže chovatelům ryb posílit jejich konkurenceschopnost i hospodářskou situaci v pobřežních komunitách.
 
„V rámci projektu se vyvíjejí nové metody a nástroje pro efektivnější a prakticky využitelný výzkum v odvětví akvakultury,“ uvedl koordinátor projektu AQUAEXCEL Marc Vandeputte, který se věnuje výzkumu genetiky ryb ve francouzském ústavu Institut national de la recherche agronomique (INRA).
 
Projekt AQUAEXCEL umožňuje výzkumným pracovníkům z EU i přidružených zemí přístup ke střediskům a zdrojům pro výzkum akvakultury po celé Evropě – včetně testovacích zařízení, genomových databank a zobrazovacích systémů. Usiluje rovněž o to, aby se špičkoví vědci z evropských a různých dalších zemí zapojovali do společných projektů, čímž se podpoří výzkum špičkové úrovně.
 
Některé projekty například testovaly možnost nahradit rybí moučku a rybí olej alternativními složkami, jako je olej z lískových ořechů, hmyzí moučka a mikrořasy. V jiném projektu zase vědci zkoumají, jak ryby získávají živiny. Chtějí zjistit, jak lépe kontrolovat obsah tuku a strukturu masa a tím zlepšit kvalitu ryb. Dalším cílem je omezit vstupy potřebné pro chov ryb a snížit možné znečištění životního prostředí v místě chovu.
 
Projekt AQUAEXCEL zahrnuje harmonizaci a standardizaci výzkumných zdrojů v Evropě – například vytvářením rybích modelů a experimentálních metod, které pomohou vědcům koordinovat výzkum. V rámci projektu se vyvíjejí a využívají tzv. „izogenní linie“ lososa, kapra, mořského okouna a pstruha. Jedná se o geneticky identické skupiny určitého druhu ryb, díky nimž mohou vědci své pokusy snáze opakovat. Na jedné z experimentálních rybích farem projektu AQUAEXCEL, který provozuje ústav INRA u Brestu ve Francii, vytvořili izogenní pstruhy. Nyní tyto izogenní ryby používají vědci na Wageningenské univerzitě v Nizozemsku ke zkoumání metabolismu.
 
Evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová prohlásila: „EU si je již dlouho vědoma toho, že výzkum v oblasti akvakultury je klíčem k hospodářskému rozvoji pobřežních a vzdálených oblastí a zároveň představuje způsob, jak zlepšit kvalitu s ohledem na dobré životní podmínky zvířat i životní prostředí. Budeme do tohoto typu výzkumu a inovací i nadále investovat prostřednictvím našeho nového programu Horizont 2020.“
 
Souvislosti:

Projekt AQUAEXCEL byl financován v rámci sedmého rámcového programu Evropské unie pro výzkum a technologický rozvoj (2007–2013). Z prostředků EU obdržel podporu ve výši 9,2 milionu eur a potrvá až do února 2015. Sdružuje 17 partnerských organizací (výzkumné ústavy, univerzity a organizace v oblasti akvakultury) z Belgie, České republiky, Francie, Irska, Maďarska, Nizozemska, Norska, Řecka, Spojeného království a Španělska.
 
Dne 1. ledna 2014 Evropská unie zahájila nový program financování výzkumu a inovací nazvaný Horizont 2020. V příštích sedmi letech bude do výzkumných a inovačních projektů na podporu ekonomické konkurenceschopnosti Evropy i posunutí hranic lidského poznání investováno téměř 80 miliard eur. Rozpočet EU na výzkum je určen zejména ke zlepšování běžného života v oblastech, jako je zdraví, životní prostředí, doprava, potraviny a energie. Výzkumná partnerství s farmaceutickým, leteckým, automobilovým a elektronickým průmyslem rovněž povzbuzují soukromé investice na podporu budoucího růstu a vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Horizont 2020 bude klást ještě větší důraz na přeměnu vynikajících myšlenek ve výrobky, postupy a služby uplatnitelné na trhu.
 
 
Zdroj: europa.eu
 


Další články