cs en de

Evidence tržeb? Naivní zmetek

 Jedním z mnoha stále četnějších důkazů, že se „prostě“ všechno nedá zařídit od stolů státních úředníků bez skutečné znalosti problému, je dosavadní představa o zavedení elektronické evidence tržeb (EET), která bude údajně spásonosným projektem k lepšímu výběru daní.
 
Bohužel je nutné konstatovat, že je to další návrh současného vedení ministerstva financí, který potvrzuje skutečnost, že mnohé návrhy tohoto resortu jsou nekvalitní a mimo realitu. A stejně jako v jiných případech by byla jediným výsledkem zákona tak, jak je zatím navrhován, další šikana malých a středních podnikatelů, drobných živnostníků a také zemědělců a se zemědělstvím souvisejících profesí. Lze sice předpokládat, že se původní naivní představa o podobě zákona vycházející zřejmě obdobně jako v jiných případech z naivních tezí lidí z okruhu iniciativ „budování státu“ neprosadí, neboť návrh sklízí kritiku ze všech stran. A předkladatelé již také z původní téměř totálně plošné EET ustupují. Přesto ale ještě zdaleka všechny argumenty proti nezazněly, přičemž některé z nich jsou celkem závažné.
 
První je teze, že se v ČR podaří aplikovat systém EET odkoukaný z Chorvatska, kde se prý osvědčil. Skutečností ale je, že se v Chorvatsku vybralo na daních po zavedení tohoto kroku jen nepatrně více, což ovšem nemusí být vůbec zásluhou elektronické evidence, ale prostým oživováním ekonomiky v Evropě a růstem cen díky inflaci. Chorvatský model v podmínkách ČR by měl navíc značné problémy týkající se přenosu dat – jednak je v ČR více obyvatel i více podnikatelů, takže zabezpečení proti datovému „blackoutu“ by muselo být technicky náročnější. Kromě toho nejsou platby rovnoměrně rozděleny v průběhu dne – značná část je koncentrována do úzkého období mezi 16. a 18. hodinou, což opět zvyšuje nároky a náklady na zabezpečení systému.
 
Další skupinu problémů – a další důkaz neznalostí úředníků ministerstva financí, tvoří možné výjimky z EET. V tomto směru bude velmi zajímavá obhajoba ministerstva vůči EU, neboť stav, kdy „někdo musí a jiný nemusí“, narušuje svobodné a jednotné podnikatelské prostředí. Pokud by přitom výjimky byly nakonec uděleny, je třeba jasně říci, že dosavadní představy o nich vůbec nepostihují celé skupiny živnostníků a dalších profesí, které by je – opět vzhledem ke stejným či obdobným parametrům podnikání – měly dostat. Zatím se zdá, že se úředníci na ministerstvu financí domnívají, že v „terénu“ – tedy mimo stálou adresu a sídla své firmy – podnikají jen malíři, instalatéři a obecně profese zajišťující nějaké opravy bytového fondu. Jenže v terénu, daleko nedostupnějším, často bez pokrytí mobilním signálem, pracuje značná část zemědělců nebo třeba privátních, ale i státních veterinárních lékařů a mnohé další profese působící v odlehlejších částech českého a moravského venkova. Při vědomí této situace působí skutečně směšně, když se v reakci na možnou operativu při přenosu dat trumfují mezi sebou počtem minut, do kdy jsou schopni naplnit EET, úředníci ministerstev a obecně zástupci organizací sedících celý den u počítačů na svých teplých židlích. Našinec s povinností fakturovat nějakou svou službu nebo prodej někde v horách desítky kilometrů od svého sídla je často rád, že se do tohoto sídla dostane někdy za noci příslušného dne.
 
Základním omylem předkladatelů návrhu zákona však je, že systém EET zatočí s šedou ekonomikou v naší zemi. Stejně jako v jiných případech totiž i tady platí, že kdo se do systému nebude chtít přihlásit, systém jej neodhalí. V praxi by tak důsledky EET pocítili jen ti poctiví a především ti nejmenší podnikatelé, kteří obvykle na rozdíl od mnohých úředníků skutečně pracují. Zcela bez nadsázky tak lze říci, že je-li nějaký projekt stávající vládní koalice a speciálně ministerstva financí skutečně nepřátelský vůči malým podnikatelům a z nich ještě více nepřátelský vůči lidem, kteří nesedí v kancelářích, je to právě návrh EET.
 
Petr Havel
 
 
Zdroj: www.asz.cz


Další články