cs en de

Naše vody si zaslouží více ekologického zemědělství

23.03.2015
autor: pro-bio.cz
Voda a půda, to jsou nejcennější zdroje, které zemědělství v České republice má. Ačkoliv obé ke svému fungování potřebuje, chová se k oběma leckdy macešsky. Jaký je tedy jejich stav ke dni 22. března 215, který je Světovým dnem vody, v Mezinárodním roce půdy?
 
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců si uvědomuje řadu negativních vlivů, které přináší konvenční způsoby zemědělské praxe, která je často aplikována bez hlubšího přemýšlení na řadě míst České republiky.
 
„Masivní chemizaci zemědělství považujeme, obrazně řečeno, za podřezávání si větve, na které sedíme. Nejenže konvenční zemědělství se tak dostává do područí chemického průmyslu, ale navíc ovlivňuje kvalitu půdy a vody, bez kterých se my – lidé neobejdeme,“ říká Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
 
O tom, že zemědělská činnost negativně ovlivňuje kvalitu vod, není sporu. Podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., který se problematikou zabývá, patří mezi nejvýznamnější plošné zemědělské zdroje znečištění způsob hospodaření, kde existují vstupy do půdy - hnojiva, pesticidy - přípravky na ochranu rostlin a půdy, tedy intenzivní zemědělství. „Vše je pak mnohokrát ještě umocněno případnou vodní či větrnou erozí či utužením půdy. Nepřispívá ani struktura plodin v současné době preferovaných, převážně kukuřice a řepka. Tyto plodiny vyžadují opakované aplikace pesticidů a hnojiv,“ uvedl Jiří Hladík, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
 
Mezi přípravky hojně využívanými v intenzivním neekologickém zemědělství patří například Roundup s účinnou látkou glyfosátem, která blokuje tvorbu bílkovin, a který je pokládaný za zdraví neškodný. Existují již studie, ze kterých však vyplývají poněkud odlišné výstupy, které potvrzují třeba výskyt nerozložitelných reziduí Roundupu ve spodních vodách. Je tedy na místě dát vědcům prostor a čas pro další výzkumy.
 
„Zdroje pitné vody je potřeba chránit ve vlastním zájmu. Zvýšení podílu ekologicky obhospodařované půdy v okolí zdrojů pitné vody, je tedy na místě,“ doplňuje Kateřina Nesrstová z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Zde jsou přínosné trvalé travní porosty v ekologickém režimu. S ohledem na životadárnou tekutinu, by nikdo neměl v těchto lokalitách ekozemědělcům extenzivní pastviny rozhodně vyčítat.
 
Zatím existují pro zemědělskou činnost v ochranných pásmech vodních zdrojů jak povrchových, tak podzemních specifická doporučení. Zemědělci by měli brát  ohledy na ochranu jakosti vod. Bohužel, leckdy navrhovaná opatření jsou obtížně realizovatelná, jedním z nástrojů jejich realizace jsou komplexní pozemkové úpravy.
 
Doporučení pro zemědělskou praxi, která by vedla ke zvýšení kvality vody od Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy nejsou složitá. V prvé řadě dodržovat kladnou bilanci organické hmoty v půdě, dále hospodařit tak, aby nedocházelo k degradaci půdy zejména erozí, utužením a ztrátou biologické rozmanitosti. Ze zahraničních zkušeností Vyplývá, že je vhodné do krajiny zapojovat i řízené mokřady, které dokážou efektivně odstranit značné množství škodlivin. To platí i pro odvodněné lokality a drenážní vody ústící do dalších vodních ploch či toků. A zejména v návaznosti na to dodržovat míru, či ještě lépe, omezovat využívání chemie v zemědělské praxi.
 
Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Sylva Horáková
 
Poznámky:
 
Další informace poskytne Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců (tel.: 583 216 609, 725 571 027, pro-bio@pro-bio.cz). PRO-BIO  Svaz ekologických zemědělců v současné době sdružuje 615 ekologických zemědělců, 68 bioprodejen a 220 členů PRO-BIO Ligy, sekce pro spotřebitele. Centrála svazu je v Šumperku. 
 
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy je veřejnou výzkumnou institucí zodpovědnou  za rozvoj poznání a přenos poznatků vědních oborů komplexních meliorací, pedologie, tvorby a využití krajiny a informatiky k těmto oborům se vztahující. Oddělení Hydrologie a ochrana vod se mj. zabývá problematikou určení potenciálních kritických zdrojových lokalit plošného zemědělského znečištění mělkých a hlubokých podzemních vod v povodích a katastrálních územích nebo ochraně půdy a vody v povodích založené na exploataci trvalých travních porostů a návrhů systému ochrany vody a půdy v ochranných pásmech vodárenských nádrží a v povodí. Kontakt: Ing. Jiří Hladík, Ph.D., ředitel, hladik.jiri@vumop.cz, telefon: 602 292 544
 
V ČR je normou environmentální kvality pro glyfosát průměrná hodnota 36 µg/l.
 
www.agris.zc
 


Další články