cs en de

O šmejdech na trhu se zemědělskou půdou

 Český rozhlas Plus odvysílal minulý týden ve svém pravidelném pořadu „Zaostřeno“ díl týkající se tzv. šmejdů na trhu se zemědělskou půdou. „I makléři a další „obchodníci“ začali používat jejich praktiky. Často využívají složitých životních situací nebo neznalosti a odkupují od lidí půdu pod její reálnou tržní cenou,“ zaznělo v upoutávce na tento pořad. Na jeho silnou nevyváženost a účelovou zabarvenost se znaky porušení požadavku na nezávislost nás upozornil soukromý zemědělec, člen Svazu vlastníků půdy Jan Pešout. Rozhlasový pořad si můžete poslechnout níže, stejně tak si přečíst připomínky pana Pešouta a následnou reakci autorky pořadu.
 
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3610287
 



Vážená paní Berková,
 
včera jsem vyslechl reportáž vaší kolegyně paní Valáškové k tématu zemědělské půdy.
 
Jako člen Svazu vlastníků půdy, ale také jako vlastník  a hospodařící subjekt bych si dovolil ohradit se proti konstrukci pořadu, neboť ho vnímám jako silně nevyvážený, účelově zabarvený a se znaky porušení požadavku na nezávislost Českého rozhlasu.
 
Posluchač snadno může nabýt dojmu, že jediný, kdo to s vlastníkem myslí dobře, je subjekt „Agrární komora“, který byl v rámci pořadu prezentován opakovaně jako kontaktní místo, kam by se měl obracet vlastník, který byl osloven „šmejdy“, „spekulanty“ či který se stal obětí „podvodu“ či „machinace“. Zároveň byl v pořadu jako arbitr postupu pro vlastníky prezentován jeden z představitelů a.s. Astur, která jako nástupce bolševických družstev, vzniklých v padesátých letech, nese svůj díl odpovědnosti za současný stav venkova, poznamenaných vlastnických vztahů a lidského neštěstí, které z toho dodnes vzchází.
 
Dovolte mi doplnit, co dle mého názoru v reportáži chybělo.
 
Paní redaktorka ze spektra oslovených zcela vynechala vlastníka, a to jak toho, co prodal - či toho, který neprodal. Jeden z oslovených vlastníků, který vyhazuje dopisy z jiného okresu a shodou okolností sídlí ve společné obci, pan Zdeněk Čáp, patrně také člen představenstva spol. Astur, jeden z účastníků transformace této společnosti a současně vedoucí živočišné výroby tamtéž (zdroje Google), není dle mého typickým představitelem skupiny „málem podvedených“, která by měla být chráněna návrhem zákonné úpravy a  která byla v pořadu - zcela účelově -  medializována.
 
Stejně tak byla vynechána další část spektra zemědělské veřejnosti, tj. skupiny podnikatelů sdružených v Asociaci soukromého zemědělství, Svazu marginálních oblastí, Společnosti mladých agrárníků a dalších. Chyběl postoj Svazu vlastníků půdy. Chybělo stanovisko Asociace realitních kanceláří atd. Vzhledem k tomu, že řada úkonů byla v reportáži označena slovníkem, který spadá do trestního práva, očekával bych od media veřejné služby to, že se bude snažit o maximální objektivitu, nikoliv o bulvarizaci trhu s půdou. Chápu, že pořad má k dispozici 20 minut, nicméně téma se týká 2,5 mil. vlastníků půdy a tolik posluchačů stojí za vyváženost namísto spekulací.
 
Pokud by si paní redaktorka dala práci s hlubším studiem procesu převodů zemědělské půdy, pak se snadno dobere toho, že první vlna masivních výkupů již proběhla, a to v době, kdy se uvolnily úvěry pro nákup zemědělské půdy a kdy hospodařící subjekty všech kategorií nakoupily významné rozlohy. V řadách těchto „spravedlivých“ jsou subjekty podobné oslovené a.s.. Nákupy proběhly a probíhají často v úřední ceně (tj. cena stanovená pro účely platby daně z nemovitosti). Tyto subjekty podvazují i dnes vlastníky často smlouvami s obtížně podatelnou výpovědí, na doby přesahující desetiletý cyklus atd..
 
Navrhovaným zákonem požadované předkupní právo je motivováno často tvrdým požadavkem na zákonnou úpravu něčeho, čeho jde již dnes dosáhnout s využitím NOZ. Bohužel vlastníci nejsou s tímto svolní a v těchto vykonstruovaných kauzách je pak na zákonnou úpravu pohlíženo jako na jejich spásu.
 
Je pravda, že výkupy probíhají, ale to obvykle tak, že ceny, které jsou v přímých nabídkách, míří na násobky úředních cen a Agrární komora to dobře ví. Za „podvod“ pak byla v pořadu prezentována současná praxe, kterou mimo jiné i  členové Agrární komory ve velkém provádějí na řadě vlastníků. Pokud nahlédnete do stanov zmíněných a.s., dýchne na vás obdobný příběh při převodu či odkupu jejich akcií, výplatách dividend a podobně.
 
Návrh zákona, jak byl ve zkratce prezentován, vnímáme jako protiústavní zásah do vlastnických práv.
 
Žádám vás o vyjádření a o to, aby bylv budoucnu věnován prostor tomu, aby bylo možné řadu tvrzení uvedených v pořadu uvést do vyváženého poměru a bylo věnováno více času ověření údajů a výběru oslovených.
 
S pozdravem
 
Jan Pešout
 

 
 
Vážený pane Pešoute,
 
děkuji za Vaše připomínky k pořadu.
 
Na úvod je nutné říci, že pořad neměl ambici vyřešit otázku, jestli by byl návrh zákona Agrární komory České republiky o předkupním právu zemědělců schopný vyřešit problémy s machinacemi na trhu se zemědělskou půdou. A už vůbec návrh zákona nehodnotí. Ani nepopisuje všechny machinace nebo různé odkupy a prodeje půdy, které se na trhu odehrávají. Neřeší ani to z jakého přesného důvodu vznikají a jaké okolnosti to dovolují. Souhlasím s tím, že se toho na trhu odehrává určitě více. Cílem pořadu bylo poukázat na problém, se kterým jsem se setkala v praxi. Tedy na to, že jsem byla seznámena s konkrétními případy starších lidí, kteří přišli o peníze, protože prodali svou půdu pod úřední a hluboko pod tržní cenou na základě toho, že odpověděli na nabídku odkupu půdy, kterou dostali poštou. A k prodeji u nich došlo i proto, že jsou sami ve velmi složitých životních situacích. Proto právě vysvětlení tohoto konkrétního problému dostalo nejvíc prostoru.
 
Z příspěvku nevyplývá, že jedinou možností, na koho se obracet je Agrární komora. A to z více důvodů. Už v první části ředitel společnosti Astur Straškov říká, že důležité je zkonzultovat zamýšlený prodej půdy vždy s někým dalším. („Vy jste udělali obrovskou chybu, že jste nás neoslovili nebo že jste neoslovili někoho jiného, kdo vám to vyjádření mohl dát“) Jan Doležal z Úřadu Agrární komory České republiky říká, že lidé se mohou obrátit buď na okresní Agrární komory a uvádí, že dalším samozřejmým řešením je obrátit se na místního zemědělce, který v obci hospodaří. A ten může být samozřejmě i členem například Svazu vlastníků půdy České republiky nebo jiných skupin podnikatelů. 
 
Miroslav Novák v reportáži vystupuje proto, že je konkrétním člověkem, na kterého se podvedené ženy obrátily. To je fakt a my s těmito případy pracovali. Vlastníky jsem z pořadu nevynechala. Ale bohužel nebyli ochotni mluvit na mikrofon. Jedna rodina je v tak vážné situaci, že by nebylo etické, abych je opakovaně nutila se vyjádřit. A v druhém případě jsem s podvedenou paní vedla několik dlouhých telefonických hovorů, ve kterých mně povolila pracovat s její kupní smlouvou, ale od vyjádření na mikrofon nakonec také upustila, protože má strach. Vzhledem k tomu, že Miroslav Novák byl člověk, který s nimi jejich prodej řešil a bavil se s nimi o tom – použila jsem jeho tlumočené vyjádření, aby popsal jejich konkrétní slova a situaci. Zdeněk Čáp vystupuje v reportáži právě jako člověk, který půdu neprodal. Nezmiňuje, na koho by se lidé měli obracet. A ano, i když pracuje pro Astur Straškov, jako další lidé z obce a okolí, tak to žádným způsobem nezavádí jeho výpověď jako majitele půdy, která je jeho vlastní a ne společnosti. 
 
Agrární komoru jsem oslovila jako organizaci,která byla zřízena zákonem č. 301/1992 Sb. ve znění zákona č. 121/1993 Sb. a ve znění zákona č. 223/1994 Sb., sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Uvědomuji si, že spektrum zemědělské veřejnosti je opravdu široké, ale oslovila jsem největší organizaci v České republice, která má podle zákona starosti hájit zájmy lidí hospodařících na půdě. Nedomnívám se, že by informace, které v reportáži tlumočí Jan Doležal, měly spekulativní charakter. Tlumočí, jaké zkušenosti má Agrární komora s obchodníky, kteří se snaží získat půdu pod úřední a tržní cenou. A logicky zmiňuje i to, jak by tedy chtěla situaci řešit. Samozřejmě, že vždy by se k danému tématu mohli vyjádřit i další instituce. Asociace realitních kanceláří České republiky o problému ví, ale stejně není schopná přesně říct, za jakých podmínek makléři jednají a kteří vlastně to jsou.  V tuhle chvíli ti obchodníci s praktikami takzvaných šmejdů žádným způsobem zákon neporušují, pokud je smlouva řádně uzavřená. Proto jsem se snažila kontaktovat realitního makléře z konkrétní smlouvy a zároveň jsem oslovila další autory dopisů s poptávkou prodeje, které jsem měla k dispozici. 
 
Budu se opakovat v tom, že tématem reportáže nebyly převody zemědělské půdy v minulosti. Ani to, za jakých podmínek odkupují půdu zemědělské společnosti dnes. Ale to, že existují lidé, kteří se účelně snaží vydělat na seniorech. Cílem bylo upozornit ty, kterým možná doma leží dopisy s nabídkou na odkup půdy a přemýšlejí, jak s nimi naložit.
 
Jan Doležal z Agrární komory v příspěvku zmiňuje, že návrh je zatím otevřený k diskuzi. Tedy i všem dalším spolkům sdružujících vlastníky půdy a majitelům půdy. Na návrhu se stále pracuje a není ve finální podobě, proto Jan Doležal doplňuje, že diskuze bude určitě ještě dlouhá, protože někteří majitelé mohou návrh zákona v současné podobě vnímat jako omezování svých práv. Nechybí vyjádření Ministerstva zemědělství, které uvádí, že návrh nepovažuje za šťastný a připomenutí toho, že ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU – ČSL k němu zaujímá negativní stanovisko.
 
Není věnován další prostor tomu, co na návrh říkají další subjekty, protože to nebylo tématem pořadu. Je jisté, že tématu návrhu zákona a tomu, jak na něj reagují majitelé půdy i zákonodárci se budeme muset dál věnovat. Možná v některém z dalších Zaostřeno, protože je to opravdu složité téma, které nelze vtěsnat do pořadu, který se snaží upozornit na jiný problém.
 
Lucie Valášková, autorka pořadu
 
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 
Jakkoliv lze souhlasit s tím, že některé metody oslovení a tlaku na vlastníky mohou být nevybíravé, takto pojaté (neúplné a překroucené) sdělení nejde nevnímat jako manipulaci veřejného mínění, které si vlastníky bere jako rukojmí a snaží se o legislativní „nápravu“ směřující nejen k omezení vlastnických práv, ale také k dalšímu posilování současného stavu na poli nájmů zemědělské půdy. Právě podmínky smluv či politiku zahrnování pozemků do honiteb vnímá ASZ jako základ toho, jak bylo právo vlastníků pošlapáno a jak se děje i nadále.  
 
Přesto by neměli být slušní zájemci o půdu házeni do jednoho pytle a odesláním dopisu zařazeni do skupiny spekulantů a vlastník by měl být instruován veřejným médiem maximálně k tomu, aby nabídku zvážil či uschoval pro budoucí diskusi s uživatelem nebo porovnání více nabídek.
 
Výše uvedený díl pořadu bohužel nelze hodnotit jinak než jako podsouvání pseudoargumentů veřejnosti a prosazování lobbistického zákona. S tím se však asociace nehodlá smířit a i nadále bude hájit práva vlastníků půdy a sedláků.
 
Hlavní kancelář ASZ 
 
 
Zdroj:asz.cz


Další články