cs en de

Připravované zákony zásadně zatíží rozpočty obcí i občanů

Náves Ačkoli se jako červená nit linula v předvolebních slovech hesla o podpoře venkova, omezení byrokracie či zlepšení ekonomické situace chudých regionů, malých obcí či sociálně slabších občanů, opak je a bude pravdou. Na český a moravský venkov se řítí celá řada neočekávaných a zbytečných výdajů, které překonávají všechny dosavadní přístupy typu „papežštějí než papež“.
 
 
Původcem je přitom především ministerstvo životního prostředí a jím připravovaná legislativa týkající se čistoty, kvality a zpoplatnění vody. Výsledkem budou vyšší ceny vodného a stočného, zmařené investice do stávajících čistíren odpadních vod (ČOV) a nárůst nákladů na odvádění povrchových a odpadních vod do kanalizačních sítí. Ve své podstatě jde o stejný přístup jako v případě ministerstva zemědělství – informace, které často nemají zásadnější význam, se pilně marketingově prezentují a často přeceňují, zásadní věci se ovšem nekomunikují – a to nejen k laické veřejnosti, ale ani směrem k veřejnosti odborné. Český a moravský venkov se tak ocitl v situaci, která tu ještě nebyla – ve vedení obou resortů, které nejvíce ovlivňují podmínky života na venkově, jsou osoby, které věnují nepřiměřeně mnoho času marketingu a vlastní sebeprezentaci, avšak oběma resortům chybí na mnoha místech strategický a odborný fundament, což ve výsledku odnesou daňoví poplatníci. A také obce.
 
Prvním problémem, o kterém se nemluví, ale v připravované legislativě již figuruje, je několikanásobné navýšení poplatků za odběr podzemních vod. To je zásadní zpráva nejen pro vodohospodářské společnosti, u nichž poplatky za odběr vody činí nemalé procento nákladů na výrobu pitné vody, ale i pro část zemědělců, pakliže uvažují o nějakém systému zavlažování. Lze jen připomenout, že podzemní vody tvoří zdroje pitné vody na polovině území ČR, takže se nárůstu poplatků využitím jiných zdrojů vody nelze v praxi vyhnout. Druhým problémem, o němž se mluví ještě méně a o jehož existenci vědí jen zasvěcení odborníci, je zpřísnění limitů látek pro ČOV, a to takovým způsobem, že naše země bude mít nejpřísnější legislativu na čištění vod v EU. Úmysl na první pohled hezký, kdyby ovšem na to naše země měla dost peněz. Uvedené zpřísnění limitů totiž zakládá podle odborných analýz povinnosti, které aktuálně nesplňují ani nejmodernější ČOV v sousedním (ekologii nepochybně velmi nakloněnému) v Německu. Jinými slovy, řada současných, zejména menších ČOV není schopna tyto limity splnit a obce i města budou muset investovat do nových technologií nemalé peníze. Pro představu – takový Kolín s 35 000 obyvateli vyjde tato „legrace“ na 150 milionů korun. Nutno podotknout, že ke zpřísnění limitů tak, jak je navrhlo ministerstvo životního prostředí, nás žádná legislativa EU nenutí.
 
Dobrovolným rozhodnutím ministerstva je i nastavení podmínek pro čerpání dotací do oblasti čištění vod na stávající programové období. Ministerstvo nejenže snížilo množství dotačních peněz na tyto účely oproti předchozímu období o 75 procent, ale vyjmulo z takzvaných uznatelných nákladů dotace na společnou kanalizaci, takže finanční příspěvek dostanou jen takové projekty, které počítají s kanalizací oddělenou. To ovšem mimo jiné znamená budovat dvě kanalizační sítě a logicky zvýšené náklady, nehledě na to, že zejména v některých lokalitách je již v zemi tolik různých sítí, že se tam už další nevejdou.
 
Nejen ministerstvo životního prostředí ale chystá akce, které výrazně zasáhnou do života lidí na venkově či do nákladů na technologie související s venkovským prostorem. I když to jistě mnozí přivítají, bude mít pro život na vesnici nepochybně velký význam připravovaný plošný zákaz kouření v restauracích – ať si kdo chce, co chce říká, ve venkovských hospodách se obvykle kouří a hlavně – tamní občané nemají obvykle na výběr odejít na pivko někam jinam. Aby toho nebylo málo, pak na konci měsíce přijal výbor pro životní – tentokrát Evropského parlamentu usnesení, podle kterého se mají zpřísnit limity emisí u některých znečišťujících látek ze středních spalovacích zařízení. Podle Teplárenského sdružení ČR se v ČR týká tento návrh asi 5 000 provozoven, které však vypouštějí do vzduchu jen jedno procento emisí prachových částic. Jinými slovy, i tento krok, pokud bude schválen, dopadne hlavně na malé podniky. Podle Sdružení by to mělo navíc značný dopad do cen tepla z menších tepláren, poškodilo by to i stovky malých a středních podniků a podvázalo rozvoj využívání biomasy a bioplynu v České republice. Možná je tak na čase začít přemýšlet o tom, koho že to vlastně do našeho i evropského parlamentu volíme – „naši“ europoslanci totiž v tomto případě hlasovali, jak už to tak bývá, v rozporu s oficiálním postojem státu, pro zpřísnění.
 
Petr Havel
 
 
Zdroj: www.asz.cz
 


Další články