cs en de

Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

 30. 03. 2017
 
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek. Potvrdila přitom závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je v souladu s tím stále připravena automaticky provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku se nemění.
 
Na svém dnešním zasedání zhodnotila bankovní rada nově dostupné informace získané od zpracování stávající prognózy České národní banky. V situaci blížícího se konce takzvaného tvrdého závazku posuzovala, jak tyto nové informace vyznívají z pohledu udržitelnosti plnění 2% inflačního cíle do budoucna. Udržitelné plnění cíle i po návratu do standardního režimu měnové politiky je totiž klíčové pro načasování konce kurzového závazku.
 
Inflace se v prvních dvou měsících letošního roku zvýšila do horní poloviny tolerančního pásma cíle. Na podobných hodnotách se nacházela naposledy před více než čtyřmi lety. Následné déletrvající období výrazně utlumené inflace skončilo teprve nedávno. Krátkodobý nárůst inflace nad 2% cíl v rámci jeho tolerančního pásma Česká národní banka předpokládala již při samotném zavedení kurzového závazku v závěru roku 2013. Stávající prognóza nárůst inflace nad cíl v letošním roce předvídala. Oproti očekáváním k němu však došlo o něco dříve a prozatím ve větší míře. Důvodem byl v prvé řadě skokový nárůst některých tradičně kolísavých cen potravin, který však může být zčásti krátkodobý. Ve stejném směru na odchylku skutečnosti od prognózy působilo i rychlejší než očekávané zvýšení jádrové inflace. V ní se již delší dobu pozitivně projevuje pokračující růst domácí ekonomiky a mezd. V poslední době na ni začal působit i obnovený růst výrobních cen v eurozóně a jednorázové cenové dopady zavedení elektronické evidence tržeb v odvětví stravování a ubytování.
 
Odeznívání – převážně zahraničních – protiinflačních vlivů je patrné i v ostatních cenových okruzích. Ceny průmyslových výrobců v únoru po dlouhém období poklesu meziročně vzrostly o více než 3 %. Pokles cen zemědělských výrobců se v únoru zmírnil na necelé 1 %. Ceny stavebních prací i ceny tržních služeb se nadále pozvolna zvyšují.
 
Růst české ekonomiky v závěru loňského roku poněkud zaostal za očekáváním. Odchylka byla dána především nečekaně silným propadem fixních investic. Naopak kladný příspěvek čistého exportu byl oproti prognóze výraznější. Spotřeba domácností naproti tomu pokračovala v souladu s predikcí v robustním růstu. Nadále tak zůstávala nejvýraznějším a nejstabilnějším tahounem ekonomiky.
 
Nejnovější ukazatele signalizují pokračování solidního ekonomického růstu i v prvním čtvrtletí letošního roku. Průmyslová produkce roste zhruba 4% tempem a totéž platí i pro maloobchodní tržby. Naopak stavební výroba se na začátku letošního roku vrátila do mírného meziročního poklesu. Důvěra v domácí ekonomiku se v únoru a březnu lehce snížila z předchozích vysokých hodnot.
 
Meziroční růst průměrné mzdy v národním hospodářství byl ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku oproti prognóze mírnější. To odráželo výrazné zpomalení mzdového růstu v podnikatelské sféře. Ten byl oproti prognóze o jeden procentní bod nižší. Nicméně podle výpočtů Českého statistického úřadu vzrostl medián mezd ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně o 6 % tedy znatelně více než průměrná mzda. To naznačuje, že dochází k výraznějšímu růstu mezd v nižších příjmových skupinách zaměstnanců, které mají tradičně nadprůměrný sklon ke spotřebě. 
 
V růstu pokračuje také ekonomická aktivita v zemích našich hlavních obchodních partnerů. V souladu s předpoklady stávající prognózy však jeho tempo v poslední době poněkud zvolnilo. Současně došlo k obnovení růstu cen průmyslových výrobců v eurozóně, a to naopak vyšším tempem, než stávající prognóza předpokládala. Zvyšuje se rovněž výhled růstu těchto cen pro celý letošní rok. Také spotřebitelská inflace v eurozóně v posledních měsících rychle vystoupala ke dvěma procentům. Aktuální výhled tržních úrokových sazeb 3M EURIBOR se v důsledku toho posunul pro příští rok lehce směrem nahoru. Evropská centrální banka na svém březnovém měnovém zasedání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni a nezměnila ani parametry svého programu nákupu aktiv.
 
Cena ropy Brent klesla do blízkosti 50 dolarů za barel, tedy na tříměsíční minimum. Stávající prognóza je přitom založena na předpokladu, že cena ropy Brent bude v letech 2017 i 2018 na hladině zhruba 57 dolarů za barel. Tržní výhledy kurzu dolaru vůči euru se posouvají směrem k mírně silnějšímu euru, což z pohledu korunových cen ropy rovněž představuje lehké protiinflační riziko.
 
Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, pak byla inflace na začátku letošního roku ve srovnání s prognózou vyšší a nezaměstnanost mírně nižší. Hrubý domácí produkt a průměrná mzda rostly v závěru loňského roku ve srovnání s prognózou naopak pomaleji.
 
Bankovní rada České národní banky vyhodnotila rizika stávající prognózy inflace pro zbytek letošního roku jako proinflační. Z hlediska horizontu měnové politiky – který aktuálně pokrývá druhé a třetí čtvrtletí příštího roku – je však vyznění nově dostupných informací smíšené. V proinflačním směru mohou působit druhotné dopady dosud pozorovaného rychlejšího nárůstu inflace, i když ten je zčásti dán jednorázovými faktory, jejichž prvotní vliv na inflaci do roka přirozeně odezní. Protiinflačním rizikem je naopak oproti prognóze pomalejší růst domácí ekonomiky a mezd v podnikatelské sféře v závěru loňského roku i aktuální pokles světových cen ropy. S uplynutím takzvaného „tvrdého závazku“ bude pro další kroky České národní banky klíčové posouzení relativní váhy těchto protichůdných informací a zohlednění případných dalších analýz a dat. Podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky je přitom i nadále udržitelné plnění inflačního cíle na horizontu měnové politiky. Hlavní nejistotou prognózy pro období po opuštění kurzového závazku zůstává vývoj kurzu koruny, který může krátkodobě kolísat jedním i druhým směrem. Česká národní banka bude připravena jeho případné nadměrné výkyvy po ukončení kurzového závazku zmírňovat svými nástroji.
 
Zdroj: www.cnb.cz


Další články