cs en de

Půdní fond ve stále větším ohrožení

 Myšlenku Asociace soukromého zemědělství využít Mezinárodního roku půdy ke zvýšení povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany půdy se podařilo úspěšně zrealizovat i prostřednictvím další letošní akce. V sobotu 6. června jí byly Selské slavnosti pro rodiny s dětmi na farmě Jalový dvůr v Heršpicích na Vyškovsku, jejichž součástí byl i odborný seminář na téma „Kam se ztrácí naše půda?“. Hlavním partnerem nejen této akce, ale i celé letošní série, se stala Komerční banka, která poskytuje komplexní finanční služby včetně financování nákupu půdy, strojů a technologií i zvýhodněnou nabídku pro začínající zemědělce.   

Náletové dřeviny, neudržované, zarostlé sady a značně zchátralé, vybydlené stavení, které dlouhé roky využíval slavkovský státní statek jako odchovnu dobytka. To byl neveselý obrázek Jalového dvora na počátku devadesátých let, kdy jej zakoupil brněnský kardiolog Josef Šumbera, otec dnešní majitelky – veterinární lékařky Markéty Sedlinské. Dnes je však situace zcela jiná. Farma ležící na úpatí Ždánického lesa, zasazená do údolí tří strání, je stále vyhledávanějším centrem aktivit spojených se zvířaty pro děti, mládež i celé rodiny za účelem prohloubení jejich vztahu k přírodě. Rozšiřuje svou působnost i v oblasti socializace dětí, a to včetně indisponovaných. 
Celkem 55 hektarů trvalých travních porostů, které rodina obhospodařuje v režimu ekologického zemědělství, slouží zejména k chovu ovcí a koní. Na kombinované plemeno ovcí merinolandschaf má paní Sedlinská uznán šlechtitelský chov, z koní lze na zdejších pastvinách nalézt jak české teplokrevníky a anglické plnokrevníky, tak slezského norika či nádherné lipicány, s nimiž se majitelka věnuje vozatajství a v této disciplíně i závodí. 
 
„Nelze než obdivovat, jak majitelé farmy vhodně využili přírodních podmínek k jejímu zaměření, které je v našem regionu poměrně dosti specifické. Stejně obdivuhodná je i jejich odvaha otevřít celoročně hospodářství široké veřejnosti, dát jí tak možnost poznat lépe život na farmě a dětem pak pomoci vytvořit si bližší vztah ke zvířatům. A to vše v regionu, kde je většina katastrů obhospodařována velkými zemědělskými společnostmi, které se v boji o 
 
půdu neštítí značně pochybných praktik, a rodinné farmy zde mají obzvláště složitou situaci,“ řekla v průběhu slavnostního zahájení akce na Jalovém dvoře místopředsedkyně ASZ Vyškov Helena Přikrylová. 
Sobotní slunečný den si na farmě užily jak děti, tak dospělí. Pro malé návštěvníky byly ve spolupráci se společností Park tři věže připraveny naučné stezky, historická vesnička či herna pod širým nebem, nechyběl ani další doprovodný program včetně možnosti projížděk na koních a ponících či vyjížděk kočárem taženým koňmi, nezklamal ani místní zookoutek s různými druhy hospodářských zvířat. Dospělým byl určen kinostan společnosti Harvest Films s projekcí dokumentárních filmů se zemědělskou tématikou z Life Sciences Film Festivalu a v odpoledních hodinách pak seminář zaměřený na problematiku ubývání půdního fondu pod názvem „Kam se ztrácí naše půda?“ 
Ten byl z části v režii hlavního odborného partnera všech letošních seminářů ASZ - společnosti PRP Technologies, jež připravila přímo na farmě praktickou ukázku půdního profilu prostřednictvím sondy, kterou komentoval odborný pracovník Masarykovy univerzity v Brně Milan Sáňka. Zástupce PRP Technologies František Václavík informoval o důsledcích klesající úrodnosti půdy a konkrétních možnostech zabezpečení podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu. 
Regulace požadavků záborů půdy se týkala prezentace environmentálního konzultanta Viléma Žáka, který se zaměřil zejména na územní plánování. „V důsledku velkého tlaku na komerčně výhodnější využití pozemků došlo k rezignaci na regulační úlohu územního plánování a ke ztrátě struktury urbanizovaného území. Bez změny přístupu pořizovatelů územního plánu je snaha o ochranu zemědělského půdního fondu málo účinná,“ řekl Žák. 
Vývoji a vlastnostem urbánních půd se věnoval Luboš Borůvka z Katedry pedologie a ochrany půdy ČZU v Praze, který upozornil na důsledky nepropustného překrývání povrchu, jakými jsou hlavně změna koloběhu vody v krajině, lokálního i globálního klimatu a tvaru povrchu, zásah do koloběhu látek, snížení biodiverzity, znečištění a vnášení zbytků stavebních materiálů. 
Se systémem bonitovaných půdně ekologických jednotek a jejich inovací seznámil Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. „Inovace systému BPEJ je nutná kvůli změnám v přírodních podmínkách, na kterých byla původní kritéria vytvořena. Zejména 
 
jde o změnu klimatických charakteristik a sílících degradačních vlivů na půdu, jakými jsou eroze, zábory, utužení atd.,“ vysvětlil Vopravil. 
Jaroslav Rožnovský, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu v Brně a externí pracovník brněnské Mendelovy univerzity, který současně soukromě hospodaří na menší výměře půdy, se zaměřil na hodnocení půd s dopady na kvalitativní ochranu půd. Zmínil, že prokazatelné změny klimatu, ke kterým v posledních letech patří hlavně zvyšující se proměnlivost podnebí a průměrné teploty vzduchu, působí škody na zemědělských porostech v podobě snížení výnosů, mimořádně silné eroze půdy při výskytu přívalových dešťů po obdobích sucha a následné snižování její úrodnosti či zhoršení fyzikálně chemických vlastností půd. „Poněkud smutným faktem je, že ačkoliv evropská legislativa se změnami klimatu a jejich důsledky počítá, v rámci nastavení našich národních podmínek na ně myšleno není,“ uzavřel Rožnovský.    
 
Další celodenní akci pro širokou veřejnost v rámci Mezinárodního roku půdy uspořádá Asociace soukromého zemědělství v sobotu 4. července na farmě rodiny Zitkových ve Vlčnově u Chrudimi. Její součástí bude opět odborný seminář, tentokrát týkající se hodnocení a oceňování zemědělské půdy pod názvem Hodnota mé půdy.  
 
 
Zdroj: www.asz.cz
 


Další články