cs en de

Rodinná farma není jen prázdný pojem

 O tom, že rodinné farmy jsou navzdory dlouhodobé politické nepřízni nezastupitelnou součástí českého zemědělství a základem živého venkova a že zájem o ně ze strany široké veřejnosti neustále roste, svědčila i akce pořádaná Asociací soukromého zemědělství v sobotu 5. července. Na farmu rodiny Tvarůžkových v Hlubočci, kde se u příležitosti Roku rodinných farem konaly Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi spojené s mezinárodním setkáním sedláků a odborným seminářem, se sjelo více než sedm tisíc návštěvníků.

 

Bratři Martin a Jan Tvarůžkovi se na svých hospodářstvích v Hlubočci, kde se celodenní akce konala, a sousedních Kyjovicích velmi úspěšně věnují zemědělskému podnikání, které obnáší obhospodařování 1.200 hektarů půdy, chov tří stovek mléčného a stovky masného skotu. Rostlinná výroba je zaměřena zejména na pěstování pšenice, řepky, sladovnického ječmene, kukuřice a ostropestřce. Samozřejmostí je moderní zemědělská technika, čistička na obilí, sila a hala na uskladnění produkce. V budoucnu rodina uvažuje o zřízení bourárny.

Krátký film dokumentující tradici hospodaření rodu Tvarůžkových v Hlubočci i zapojení celé rodiny do chodu farmy v současnosti zahájil odpolední odborný seminář, jehož stěžejním tématem byla generační výměna na venkově a s ní spojený převod farmy v rámci rodiny bez zdanění.

„Bez ohledu na velikost farmy je podstatné, že na ní hospodaří celá rodina, je tak mnohem lépe využit potenciál pracovní síly a zejména je pro ni charakteristická přirozená generační výměna,“ řekl spolumajitel farmy Martin Tvarůžka.

„Jsme velice rádi, že několikaleté úsilí Asociace soukromého zemědělství oprostit předání zemědělského majetku potomkovi v přímé řadě od platby daně z příjmu bylo úspěšné a tuto zcela zásadní a klíčovou věc v životě rodinné farmy lze počínaje 1. lednem letošního roku zrealizovat, aniž by to farmu fatálně ekonomicky zatížilo, jako tomu bylo dosud,“ uvedl tajemník ASZ Jaroslav Šebek a dodal, že pro členy Asociace bude v dohledné době zpracována příručka pro předání farmy s podrobnými informacemi. Část z ní nastínila přítomným v průběhu semináře místopředsedkyně Eliška Kravcová ve své prezentaci nazvané Generační výměna z hlediska daňových zákonů.

Tajemník Spolku pro obnovu venkova Stanislav Rampas hovořil o neekonomickém významu rodinných farem: „Rodinné hospodaření je tisíciletími ověřenou tradicí, která jednoznačně přispívá k rehabilitaci současného venkova, jeho obnově a prohloubení společenského a duchovního života v obcích. Mladá generace vyrůstající v rodinách sedláků je zárodkem skutečné společenské kvality, neboť jí nejsou cizí pojmy jako rodina, svoboda, vlastnictví a víra.“ 

Široká diskuse byla v rámci semináře věnována i srovnání postavení rodinných farem v České republice a Polsku. Vyplynulo z ní, že oproti českým soukromým zemědělcům mají polští úlevu na sociálním a zdravotním pojištění, daňové výhody (platí pouze daň z majetku a mléka), využívají dotace na zakládání skupin výrobců výhodné zejména pro malé sedláky a také dotace na uznané osivo a z hlediska byrokratické zátěže nemusí vést evidenci hnojiv, nově u nich byla zavedena evidence postřiků. Daleko lépe zde také funguje ochrana půdního fondu, kdy jsou za vyjmutí zemědělské půdy nesrovnatelně vyšší poplatky než u nás. Polské zemědělce však trápí špatné nastavení dotačního systému, kdy přímé platby směřují k vlastníkům půdy, nikoliv těm, kteří ji obhospodařují a také vysoké ceny nájmů pohybující se v průměru okolo 12 tisíc Kč.

Ze strany českých sedláků zazněla výrazná nespokojenost s novým ministrem zemědělství, který nevyužil zejména možnosti podpořit rodinné farmy zavedením tzv. redistributivní platby či programu na podporu projektů určených menším farmám, stejně jako navýšením podpory mladým začínajícím zemědělcům.

„Je velká škoda, že selský stav, který byl za minulého režimu cíleně likvidován, nemá politické zastoupení ani v této době. A je obdivuhodné, že sedláci, kteří se s následky komunistické zlovůle potýkají dodnes, docilují svou houževnatostí jednoho optimistického statistického údaje. A tím je neustálý nárůst podílu půdy v rukou soukromých zemědělců,“ uzavřel Stanislav Rampas.

Selská houževnatost a pracovitost byla na farmě rodiny Tvarůžkových znát na každém kroku. Ocenili ji i návštěvníci slavností, kteří obdivovali nejmodernější zemědělskou techniku, sila na uskladnění rostlinné produkce, prostornou stáj se stádem masného skotu, výstavu drobného hospodářského zvířectva a hojně nakupovali produkty a výrobky od zhruba třicítky okolních farmářů a řemeslníků. Nechyběly ani osvědčené naučné stezky a herna pod širým nebem pro děti všech věkových kategorií.  

Za zorganizování akce s rekordní návštěvností patří jim i ostatním sedlákům z krnovskoopavské asociace, kteří se na její přípravě nezištně podíleli, opravdu velké poděkování. I jejich zásluhou teď pro několik tisíc lidí, kteří sobotní slavnosti navštívili, nebude slovo rodinná farma jen prázdným pojmem. 

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ

 Zdroj: www.asz.cz



Další články