cs en de

Vliv technologií zpracování půdy na aktuální zaplevelení cukrovky

 24.04.2015 

Miliony pěstitelů, velkých i malých, využívají redukované technologie zpracování půdy ke svému užitku. V dnešní době se tyto technologie používají v celém světě na 111 mil. ha. Je to jeden z finančně nejefektivnějších způsobů, jak chránit a zlepšovat půdní vlastnosti. Tyto technologie zlepšují úrodnost půdy zvyšováním biologické aktivity, snižují potřebu hnojení a výskytu eroze a v neposlední řade snižují pracovní a potažmo finanční náklady hospodaření.
 
Použití bezorebných technologií je spojeno se zvýšením obsahu půdní vody v období suchých měsíců a period s nerovnoměrným rozložením srážek. Pěstování cukrovky naráží na řadu problémů především na erozně ohrožených půdách. Omezení eroze půdy je závislé také na struktuře povrchové vrstvy půdy, infiltraci vody do půdy a vodostálosti půdních agregátů, které jsou zpravidla lepší při redukovaném zpracování půdy.
 
Z výsledků uváděných Badalíkovou a Červinkou je patrné, že i přes rozlišné výnosy v rozdílných pokusných lokalitách, dosahovaly varianty pěstování cukrovky bez použití orby srovnatelných výsledků s klasickým zpracováním půdy (s orbou). Klasické zpracování půdy k cukrovce ne vždy přináší její nejvyšší výnosy. Také Awad et al. zjistili, že lepších výnosů cukrovky a zachování půdní vláhy bylo dosaženo při kypření půdy namísto orby. Redukované zpracování půdy lze využít formou bezorebného zpracování půdy, mělkého zpracování půdy nebo setí do vymrzajících meziplodin jako ochrana proti větrné i vodní erozi. Vliv zpracování půdy na plevele byl a je studován řadou autorů. Většina z nich ovšem svou pozornost zaměřuje na porosty úzkořádkových obilnin (pšenice, ječmen). Cukrová řepa je z tohoto pohledu opomíjena. To patrně souvisí s používáním herbicidů, které značně limitují výskyt a škodlivost plevelů. I přesto se výskyt a druhové spektrum plevelů v cukrovce mění i v závislosti na technologii zpracování půdy.
 
Materiál a metody
 
Polní pokus se nachází na pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích. Lokalita patří do kukuřičné výrobní oblasti (KVO) ječného subtypu, a to v nadmořské výšce 184 m n. m. v rovinatém terénu. Žabčice spadají do velmi teplého a suchého klimatického regionu. Dle sledování klimatu za posledních třicet let je průměrná roční teplota 9,2 o C, dle úhrnu srážek náleží lokalita k sušším oblastem. V třicetiletém průměru byl roční úhrn srážek 481 mm. Údaje o srážkách a teplotách byly naměřeny na meteorologické stanici v Žabčicích. Na katastrálním území Žabčic převládají severozápadní větry, které způsobují na stanovišti vodní deficit. Tyto rozdíly způsobené převahou výparu nad srážkami jsou znatelné zejména v jarním období, přibližně od března do června. Proto jsou porosty po velkou část vegetačního období odkázány na půdní zásobu vláhy.
 
Lokalita je situována v nivní oblasti řeky Svratky. Půdní profil je pod stálým vlivem spodní vody, což má za následek intenzivní glejový proces do hloubky silně narůstající. V suchém období půda vysychá a vznikají velké trhliny. Ornice je hlinitá až jílovitohlinitá, mocná 35 cm, přechodný horizont sahá do hloubky 45 cm, je však zrnitostně těžší, šedohnědý. Glejový horizont dosahuje do hloubky 90 cm, je šedohnědý a jílovitý. V orničním horizontu půdy je střední obsah humusu 2,28 %. Půdní reakce je neutrální a pH je 6,9. Půdy řešeného území mají dobré sorpční vlastnosti, sorpční komplex je nasycený (V = 99,0–99,8) a zásoba snadno přístupných živin je většinou dobrá.
 
Polní pokus byl založen na podzim v roce 2003 a představuje plochu 2,3 ha (100 m × 225 m). Jednotlivé parcely mají velikost 1 000 m2 (100 × 10 m). V polním pokusu byl použit sedmihonný osevní postup: vojtěška setá – první užitkový rok, vojtěška setá – druhý užitkový rok, ozimá pšenice, kukuřice na siláž, ozimá pšenice, cukrová řepa a jarní ječmen. V rámci sedmihonného osevního postupu jsou ke každé plodině soustavně používány tři varianty zpracování půdy:
 
- Klasické zpracování půdy (CT): Po sklizni předplodiny je provedená podmítka dlátovým podmítačem Kverneland do hloubky cca 0,1 m. Uválení je vhodné za suchého léta. V případě, že nenaroste výdrol, je vhodné znovu provést podmítku, aby došlo k lepšímu zapravení následující orbou. Středně hluboká orba do hloubky 0,2–0,24 m je následnou operací. Je provedena otočným oboustranným pluhem Lemken. Výsev je zajištěn secí kombinací Accord.
 
- Minimalizační zpracování půdy (MT): Podmítka je provedena po sklizni do hloubky 0,1 m dlátovým podmítačem Kverneland, který zajistí mělké zpracování. Výsev je proveden secí kombinací Accord.
 
- Bez orby (přímé setí, NT): Povrch půdy se po sklizni předplodiny nechá nezpracován. Přímé setí zajistí secí kombinace Accord. Předseťové zpracování půdy na hloubku setí je použito u kukuřice a cukrovky.
 
Zaplevelení bylo vyhodnocováno v porostech cukrovky v termínu 9. 4. 2013 a 1. 4. 2014. Počty jedinců jednotlivých druhů plevelů byly zjišťovány na ploše 1 m2, a to ve 24 opakováních. Dále uváděné české a latinské názvy jednotlivých druhů plevelů byly použity podle Kubáta.
 
Aplikace herbicidů byla v roce 2013 provedena 9. 5. 2013 (herbicidy: Betanal Max PRO, Goltix TOP), 21. 5. 2013 (herbicidy: Betanal Max PRO, Goltix TOP) a 28. 5. 2013 (herbicid Targa Super). V roce 2014 byla aplikace herbicidů provedena 23. 4. 2014 (herbicidy: Betanal Max PRO, Goltix TOP), 5. 5. 2014 (herbicidy: Betanal Expert, Pyramin Turbo, Lontrel 300), 20. 5. 2014 (herbicid Fusilade Forte 150 EC) a 22. 5. 2014 (herbicidy: Betanal Max PRO, Pyramin Turbo, Lontrel 300).
 
Mnohorozměrné analýzy ekologických dat byly využity pro zjištění vlivu technologie zpracování půdy na výskyt jednotlivých druhů plevelů. Délkou gradientu (Lengths of Gradient), zjištěného segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis) se řídil výběr optimální analýzy. Následně byla použita kanonická korespondenční analýza CCA (Canonical Correspondence Analysis). Průkaznost byla testována pomocí testu Monte-Carlo a bylo propočítáno 499 permutací. Data byla zpracována počítačovým programem Canoco 4.0..
 
Výsledky a diskuse
 
 Ve sledovaných letech 2013 a 2014 bylo v porostech cukrovky celkem nalezeno 31 druhů plevelů. Nejvyšší zaplevelení bylo zjištěno na variantě bez orby (NT), a to 24,40 ks.m–2, ostatní varianty byly výrazně méně zapleveleny. Při využití minimalizačních technologií (MT) byly pozemky zapleveleny 15,85 ks.m–2 a na variantě klasického zpracování půdy bylo zaplevelení 13,63 ks.m–2.
 
Výsledky zaplevelení cukrovky ze tří variant zpracování půdy byly vyhodnoceny analýzou DCA. Délka gradientu byla 3,838 u získaných dat a z tohoto důvodu byla vybrána pro následující zpracování dat kanonická korespondenční analýza (CCA).
 
Analýza CCA vymezuje prostorové uspořádání jednotlivých druhů plevelů a variant technologií zpracování půdy. Prostorové uspořádání je určeno vztahem výskytu plevelných druhů a varianty zpracování půdy. Toto uspořádání bylo graficky zobrazeno pomocí ordinačního diagramu. Druhy plevelů jsou zde zobrazeny pomocí bodů (symboly), které mají odlišnou barvu a tvar. Jednotlivé varianty technologie zpracování půdy jsou zobrazeny jako body různého tvaru a barvy. V případě, že se bod příslušného druhu nachází v blízkosti bodu varianty technologie zpracování půdy, je jeho výskyt častější na této variantě.
 
Výsledky zaplevelení na rozdílných variantách technologií zpracování půdy pomocí analýzy CCA jsou signifikantní na hladině významnosti α = 0,002 pro všechny kanonické osy a vysvětlují 32,4 % celkové variability v datech. Výsledky jsou tedy statisticky vysoce průkazné.
 
Podle ordinačního diagramu můžeme druhy rostlin rozdělit do čtyři skupin. První skupina druhů plevelů se častěji vyskytovala v porostu cukrovky s použitím klasického zpracování půdy (CT, orba): Fallopia convolvulus, Helianthus annuus, Humulus lupulus, Chenopodium album, Chenopodium ficifolium, Chenopodium hybridum, Microrrhinum minus, Persicaria lapathifolia, Persicaria maculosa, Sinapis arvensis a Veronica polita.
 
Druhá skupina je reprezentovaná jedním druhem, a to Silene noctiflora. Tento druh se vyskytoval především na variantě s klasickým zpracováním půdy a také na variantě s minimalizačním zpracováním.
 
Třetí skupinu tvoří druhy, které se více vyskytovaly na variantě s minimalizační technologií (MT): Amaranthus sp., Avena fatua, Echinochloa crus-galli, Erodium cicutarium a Fumaria officinalis.
 
A do čtvrté skupiny můžeme zařadit druhy plevelů, které byly četnější na bezorebné variantě technologie zpracování půdy (NT, přímé setí): Anagallis arvensis, Capsella bursa-pastoris, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Elytrigia repens, Lamium amplexicaule, Plantago major, Polygonum aviculare, Sonchus arvensis, Stellaria media, Taraxacum sect. Ruderalia, Thlaspi arvense, Veronica persica a Viola arvensis.
 
Z výsledků je patrné, že v porostech cukrovky při odlišném zpracování půdy dochází k výrazným změnám v druhovém spektru plevelů. Dle statistického zpracování existují výrazné změny mezi klasickým zpracováním půdy, minimalizační zpracování půdy a technologií bez orby. Na variantě s minimalizační technologií bylo zaznamenáno vyšší zastoupení jednoletých trav především druhu Echinochloa crus-galli a také Avena fatua. Dalším jednoletým druhem, který se na této variantě častěji vyskytoval, byl rod Amaranthus sp. Tyto druhy jsou poměrně častými plevely vyskytující se v porostech cukrovky. Pokud bude využita při pěstování cukrovky minimalizační technologie zpracování půdy, je nutné počítat s vyšším zaplevelením jednoletými druhy plevelů, a to především trávami a rodem Amaranthus.
 
Nejvyšší zaplevelení bylo zaznamenáno na variantě bez orby (s přímým setím). Na této variantě výrazně stouplo zastoupení vytrvalých druhů plevelů. Jedná se především o druhy Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Elytrigia repens, Plantago major, Sonchus arvensis a Taraxacum sect. Ruderalia. Dále se zde více vyskytovaly druhy z čeledi brukvovitých (Capsella bursa-pastoris, Thlaspi arvense) a druhy chemicky obtížněji hubitelné (Polygonum aviculare, Thlaspi arvense). Bude-li porost cukrovky zakládán bezorebnou technologií, je nutné počítat s nárůstem výskytu vytrvalých druhů a druhů chemicky špatně regulovatelných.
 
Technologie zpracování půdy působí na distribuci semen plevelů v půdním profilu a ovlivňuje regulaci některých druhů plevelů. Při využití redukovaného zpracování půdy dochází ke změnám v distribuci semen v půdě a v mechanické regulaci plevelů. To má za následek změny v druhovém spektru plevelů, na které pěstitel musí reagovat změnou při jejich chemické regulaci.
 
Závěr
 
Zpracování půdy výrazně zasahuje do druhového spektra plevelů i do intenzity zaplevelení. Z výsledků pokusu je zřejmé, že při redukovaném zpracování půdy jsou porosty cukrovky více zapleveleny. Na variantě s klasickým zpracováním půdy se výrazně prosadily především druhy Chenopodium album, Fallopia convolvulus a Persicaria lapathifolia. Na variantě s minimalizačním zpracováním půdy to byly především druhy Echinochloa crus-galli a Amaranthus sp. Varianta bez orby byla výrazněji zaplevelena vytrvalými (Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Elytrigia repens, Plantago major, Taraxacum sect. Ruderalia) a některými jednoletými druhy (Capsella bursa-pastoris, Polygonum aviculare, Veronica persica).
 
Redukované způsoby zpracování půdy při zakládání porostů cukrovky jsou příčinou vyššího zaplevelení, což se může projevit ve vyšších nákladech na chemickou regulaci plevelů nebo snížením výnosů cukrovky způsobené konkurencí plevelů. Redukované zpracování půdy dále vyvolá změnu v druhovém spektru plevelů a může umožnit vysoké zaplevelení dříve nevýznamnými druhy plevelů. To klade vyšší nároky na kontrolu zaplevelení porostů cukrovky a na správnou volbu herbicidu.
 
Zpracování půdy může působit jako selekční faktor na plevele a upřednostňovat jedince s vlastnostmi, díky kterým přežívají. To je základem procesu nazývaného mikroevoluce na orné půdě.
 
Souhrn
 
Výskyt a druhové spektrum plevelů v cukrovce se mění také v závislosti na technologii zpracování půdy. Polní pokus se nachází na pokusné stanici Žabčice (MENDELU). Lokalita patří do kukuřičné výrobní oblasti (KVO). V polním pokusu byl použit sedmihonný osevní postup: vojtěška setá (Medicago sativa) – první užitkový rok, vojtěška setá – druhý užitkový rok, ozimá pšenice (Triticum aestivum), kukuřice na siláž (Zea mays), ozimá pšenice, cukrovka (Beta vulgaris), jarní ječmen (Hordeum vulgare). V rámci sedmihonného osevního postupu jsou ke každé plodině soustavně používány tři varianty zpracování půdy. Variantami technologií zpracování půdy bylo klasické zpracování půdy (CT), minimalizační zpracování půdy (MT) a bezorebné (přímé setí, NT). Ke statistickému zpracování dat byla použita analýza CCA (Canonical Correspondence Analysis). Ve sledovaných letech 2013 a 2014 bylo v porostech cukrovky celkem nalezeno 31 druhů plevelů. Na variantě s klasickým zpracováním půdy se výrazně prosadily především druhy Chenopodium album, Fallopia convolvulus a Persicaria lapathifolia. Na variantě s minimalizačním zpracováním půdy se jednalo především o druhy Echinochloa crus-galli a Amaranthus sp. Varianta bez orby byla převážně zaplevelena druhy vytrvalými (Cirsium arvense, Convolvulus arvensis) a některými jednoletými (Capsella bursa-pastoris, Polygonum aviculare). Redukované způsoby zpracování půdy při zakládání porostů cukrovky jsou příčinou vyššího zaplevelení.
 
Autoři: Jan Winkler, Světlana Chovancová, Lubomír Neudert
 
Zdroj: www.agris.cz
 
 
 


Další články