cs en de

Volba prezidenta pro venkov byla dobrou investicí do budoucnosti

 I když lze těžko uvěřit tomu, že kandidáti na prezidenta republiky by v praxi skutečně naplňovali své sliby a postoje k zemědělské problematice, které prezentovali na diskusním setkání ve středočeských Radonicích při klání o titul „Prezident pro venkov,“ rozhodně to nebyla akce zbytečná.
 
Veřejná vyjádření potenciálních prezidentů totiž přímo na místě sledovala četná média, kompletní záznam je pak k dispozici na stránkách Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) a bude tam jistě k dohledání i později pro ty, kteří chtějí a budou pátrat v archivech. A to je velmi důležité, protože pro všechny aktéry diskuse bude v budoucnosti obtížné veřejně říkat něco zcela jiného. A kdo ví, zdali se nakonec někdo z nich přece jen časem prezidentem nestane…
 
Samozřejmě - značná část prezentovaných názorů byla poplatných složení publika, takže se říkaly věty a sousloví, o nichž se aktéři domnívali, že je publikum chce slyšet. Důležité ale bylo, že se prezidentští kandidáti na setkání evidentně připravovali, neboť - ať se komu líbí nebo ne, prakticky všichni podporovali myšlenky vesměs správné - tedy rodinné farmy, odpovědnou péči o krajinu, jiné než současné nastavení dotací či nedotknutelnost vlastnictví. Kdyby tomu tak bylo v reálné politice, to by bylo hej. To je sice při současném rozložení politické a výkonné moci poněkud sci-fi, ale už fakt samotné přípravy prezidentských kandidátů na diskusi a již zmíněná veřejné prezentace v zásadě správných myšlenek je cosi, co bude v podvědomí těchto zástupců ryze nezemědělské veřejnosti nějakým způsobem zakotveno.
 
Cenná je v této souvislosti především naprosto jednoznačná shoda diskutujících na tom, že by stávající nájemci zemědělské půdy neměli mít prostřednictvím zákona zakotveno předkupní právo na pronajatou či propachtovanou půdu, a že by dokonce někteří z nich návrh takového zákona, kdyby měli tu možnost, vetovali. To je značný politický i lobbistický kapitál pro nejbližší období, ve kterém lze s pravděpodobností hraničící s jistotou návrh takového zákona očekávat. ASZ ČR může v takovém případě na konkrétních příkladech doložit, jakou že má takový návrh (ne)podporu ve veřejnosti. Nejen ale v tomto případě, to samé se týká problematiky zastropování dotací pro největší zemědělské podniky, s níž také veřejně souhlasili všichni prezidentští kandidáti, stejně tak jako současné znění zákona o střetu zájmů, který, jak dokonce i naše média napsala, „svléká do naha“ (tedy ekonomického naha) i představitele těch nejmenších obcí a komunit, takže reálným výsledkem je, že se nikdo nechce starat o věci veřejné a kandidovat třeba do obecních zastupitelstev. Jinými slovy, kandidáti na prezidenta hájili v diskusi rozumné postoje.
 
Stejně jako na Farmě roku, měli také kandidáti na prezidenta možnost v širším složení než na „Farmě“ osobně se setkat se zástupci selského stavu, s příslušníky rodinných farem i částí vedení ASZ ČR, a stejně jako v případě Farmy roku lze konstatovat, že se tak u mnohých stalo poprvé v životě (u těch, kteří byli na vyhlášení Farmy roku, tedy vlastně podruhé). Historická zkušenost přitom říká, že především osobní komunikace, fyzický kontakt a atmosféra setkávání jsou rozhodující pro vzájemné poznání lidí, jejich problémů a přístupu k životu a problémům - a to se při hledání „Prezidenta pro venkov“ v praxi stalo. Kupodivu není v této souvislosti rozhodující, kdo vyhrál - i když vítězný Mirek Topolánek je svým naturelem selskému stavu i bez odborných diskusí objektivně nejblíže. Setkání bylo ale možná spíše přínosem pro ty, co nevyhráli i pro ty, co pouze poslouchali, přičemž obojí lze ekonomickou terminologií považovat za „investici do budoucnosti“. 
 
Skoro by to chtělo, aby se volby prezidenta konaly v naší zemi každý rok a aby v nich pokaždé kandidovali jiní lidé, kteří by se zúčastnili hledání „Prezidenta pro venkov“. S akcí spojená osvěta o tom, co skutečně obnáší podnikání v zemědělství, a jak významnou roli hrají nejen v zemědělství, ale v životě venkova jako prostoru sedláci, je totiž aktuálně nanejvýš potřebná. Jak totiž sice nerad, ale stále častěji říkám a píšu, je současný mediální obraz života na venkově a v zemědělství velmi odlišný od skutečné reality. To si, myslím, po akci samotné uvědomilo alespoň několik osobností, z nichž každá působí a bude působit v nějaké oblasti v naší společnosti a alespoň semínko poznání s „prezidentské“ diskuse si ponese ve svých životech s sebou. To není málo.
 
Petr Havel 
 
Zdroj: www.asz.cz
 


Další články