cs en de

Zemědělství - 3. čtvrtletí 2017

31.10.2017

Ve 3. čtvrtletí dosáhla výroba masa 107 205 tun, meziročně o 2,8 % méně. Z toho bylo 15 900 tun (−7,0 %) hovězího, 50 835 tun (−5,2 %) vepřového a 40 419 tun (+2,0 %) drůbežího. Ceny zemědělských výrobců jatečných zvířat se meziročně zvýšily u skotu (+3,4 %) a prasat (+8,1 %), ke snížení ceny došlo u jatečných kuřat (−1,6 %). V zahraničním obchodě s živými zvířaty bylo zaznamenáno snížení vývozu zástavového skotu a trvale klesající dovoz selat. Mlékárny a odbytové organizace nakoupily od producentů 731 114 tis. litrů mléka (+ 8,7%). Ceny zemědělských výrobců mléka byly vzhledem k nízké úrovni ve třetím čtvrtletí loni o 38,4 % vyšší.
 
 
Porážky a výroba masa
 
Ve třetím čtvrtletí 2017 bylo na jatkách poraženo 53,9 tis. ks skotu, což je meziročně o 6,8 % méně, z toho bylo 21,7 tis. býků (−9,0 %), 24,8 tis. krav (−7,1 %) a 5,0 tis. jalovic (+3,9 %). Celková produkce hovězího masa činila 15 900 tun (−7,0 %). Ve sledovaném období pokračoval pokles počtu poraženého skotu a výroby hovězího masa, která se nejvíce snížila v kategorii býků (−9,5 %), tj. hlavní kategorii pro produkci hovězího masa.
 
Také počet poražených prasat pokračoval v dlouhodobém poklesu; ve třetím čtvrtletí jich bylo poraženo 566,7 tis. ks (−5,7 %). Vepřového masa bylo vyrobeno 50 835 tun (−5,2 %).
 
V tomto čtvrtletí došlo k mírnému meziročnímu zvýšení výroby drůbežího masa na 40 419 tun (+2,0 %).
 
 
Stavy skotu a prasat
 
Podle statistického šetření o chovu skotu bylo v ČR na začátku třetího čtvrtletí 2017 chováno 1 420,0 tis. ks skotu, meziročně o 2,6 % více. Stavy krav se zvýšily o 1,5 %, z nichž dojených krav ubylo o 2,0 % (na 364,3 tis. ks) a ostatních (masných) bylo více o 8,0 % (214,4 tis. ks). Ve věkové kategorii 1–2 roky zůstaly stavy zvířat téměř stejné (+0,8 %), a to díky vyššímu počtu býků ve výkrmu (+5,2 %), i když stavy jalovic pro obnovu stáda klesly (−1,1 %).
 
Stavy prasat k 31. 7. 2017 se meziročně téměř nezměnily (1 563,5 tis. ks, −0,5 %). Podstatný pokles byl zaznamenán v kategorii prasat ve výkrmu, a to především s hmotností nad 80 kg, tj. prasat určených k porážce v bezprostředně navazujícím období (−7,4 %). Stavy selat do 20 kg se zvýšily o 9,8 %. Stavy prasnic meziročně zůstaly stejné (93,3 tis. ks, +0,3 %), zvýšil se počet zapuštěných prasnic (+2,2 %) i prasniček (+7,4 %).
 
 
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat
 
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se ve třetím čtvrtletí meziročně mírně zvýšily u všech kategorií: u býků o 1,8 %, u krav o 6,1 %, u jalovic o 3,7 % a u telat o 9,9 %. Průměrná cena jatečných býků byla 47,77 Kč za kg v živém nebo 86,94 Kč za kg v jatečné hmotnosti.
 
Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat meziročně vzrostly o 8,1 %. Zemědělci prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 34,23 Kč/kg živé hmotnosti nebo 44,50 Kč/kg jatečné hmotnosti.
 
Ceny jatečných kuřat byly o 1,6 % pod loňskou úrovní. Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti za průměrnou cenu 23,13 Kč za kg v živém.
 
 
Zahraniční obchod s živými zvířaty a masem
 
Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu1) s živými zvířaty se v období od června do srpna 2017 více živých zvířat vyvezlo, než dovezlo. Tento přebytek obchodní bilance se meziročně u skotu mírně snížil, výrazně klesl u prasat a nepatrně se zvýšil u drůbeže.
 
Vývoz živého skotu (50,0 tis. ks) výrazně převyšoval jeho dovoz (1,9 tis. ks), i když meziročně mírně poklesl (−3,7 %) v důsledku nižšího vývozu zvířat určených k dalšímu chovu (31,6 tis. ks; −6,7 %). Zvířat určených k porážce se meziročně dovezlo výrazně více (1,4 tis. ks a 820 tun), zatímco vývoz zůstal téměř na stejné úrovni (18,4 tis. ks a 12 012 tun v živé hmotnosti). Největší podíl na vývozu živého skotu měla zvířata prodaná do Turecka (plemenná, k dalšímu chovu i k porážce), dále se skot vyvážel do Rakouska, a to především k porážce.
 
V zahraničním obchodě s živými prasaty došlo ve sledovaném období k výrazným meziročním změnám. V dovozu živých prasat sice stabilně převládala kategorie do 50 kg, ale k vyrovnání poptávky po selatech jich stačilo 31,4 tis. ks, neboť jejich dovoz se snížil na 47,4 tis. ks (−10,3 %) a vývoz činil 16,1 tis. ks. Vyvážela se především prasata k porážce. Jejich množství také kleslo (na 55,5 tis. ks; −10,4 %), přesto celková bilance obchodu s živými prasaty zůstala kladná. Prasata se dovážela z Německa (selata i jatečná prasata), z Dánska (plemenná prasata a selata) a z Nizozemska (výhradně selata), vyvážela se na Slovensko (převážně jatečná prasata), do Maďarska (všechny kategorie prasat) a Německa (jatečná prasata a selata).
 
Zahraniční obchod s živou drůbeží vykázal kladnou bilanci jak v kategorii jednodenních mláďat, tak jatečné drůbeže. Ve sledovaném období bylo dovezeno 3,1 mil. jednodenních kuřat (meziročně −5,7 %) a vyvezeno 22,6 mil. ks (+5,5 %). Jatečných kuřat a slepic se vyvezlo 7 215 tun (−9,6 %). Největší podíl na dovozu živé drůbeže mělo Německo (jednodenní mláďata), Maďarsko (jednodenní kuřata) a Slovensko (jednodenní užitková kuřata, broileři a slepice k porážce). Živá drůbež se vyvážela hlavně na Slovensko (všechny druhy mláďat drůbeže a jatečná kuřata), do Německa (jednodenní kachňata, vykrmené krůty a kuřata) a do Polska (všechny druhy a kategorie drůbeže).
 
 
Zahraniční obchod1) s masem vykázal větší zápornou bilanci než ve stejném období loni (−7 109 tun u hovězího, −57 556 tun u vepřového a −19 865 tun u drůbežího).
 
Schodek zahraničního obchodu se nejvíce prohloubil u hovězího masa. Jeho dovoz vzrostl na 9 652 tun (meziročně +21,5 %), kdežto vývoz se snížil na 2 543 tun (−2,8 %). Dovezené hovězí maso pocházelo nejvíce z Polska, Nizozemska a Německa. Většina vývozu směřovala na Slovensko, vyváželo se také do Nizozemska a Polska.
 
Dovoz vepřového masa zaznamenal opět mírné meziroční zvýšení. Dovezlo se ho 66 466 tun (+3,7 %), kdežto vývoz poklesl na 8 910 tun (−10,2 %). Vepřové se dováželo z Německa, Španělska a Polska. Vývozy byly realizovány převážnou většinou na Slovensko.
 
Meziročně vyšší schodek zahraničního obchodu s drůbežím masem byl také způsoben vyšším dovozem a nižším vývozem. Ve sledovaném období se dovezlo 28 969 tun (+4,3 %), většinou z Polska, a vyvezlo 9 104 tun (−2,7 %), nejvíce na Slovensko.
 
 
Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka
 
Ve třetím čtvrtletí bylo nakoupeno od tuzemských producentů 731 114 tis. litrů mléka (+8,7 %), z toho nákup mlékáren činil 626 600 tis. litrů (+2,0 %).
 
Ceny zemědělských výrobců mléka byly vzhledem k nízké úrovni ve třetím čtvrtletí loni o 38,4 % vyšší. Zemědělci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 8,51 Kč za litr, tj. o 0,23 Kč vyšší než v předcházejícím čtvrtletí.
 
 
Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky
 
Výrazný přebytek zahraničního obchodu1) s mlékem a mléčnými výrobky se meziročně snížil, a to na 183 419 tun. Klesl jejich dovoz (−12,4 %, na 64 050 tun) i vývoz (−10,1 %, na 247 470 tun). Největší podíl na sníženém dovozu i vývozu mělo mléko a smetana. Meziročně se jich dovezlo o 9 759 tun a vyvezlo o 22 424 tun méně. Zahraniční obchod s máslem se meziročně snížil o 810 tun (−17,3 %) na straně dovozu a o 367 tun (−39,4 %) na straně vývozu. S mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce obchodovalo s Německem a Slovenskem v obou směrech, na dovozu také s Polskem a vývozu s Itálií.
 
____________________
 
1) Do obchodu se zeměmi EU (Intrastat) nejsou zahrnuty obchodní operace realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovat pro Intrastat nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání a přijetí pod osvobozujícím prahem 8 mil. Kč.

Zdroj: www.czso.cz


Další články