cs en de

Změna postsocialistické struktury našeho zemědělství je potřebná. Ministerstvo jí ale brání

 Snížení dotací pro velké podniky, naopak větší a účinnější podpora zejména malých a středních farem, efektivní podpora mladých a začínajících hospodářů a zjednodušení podnikání drobným zemědělcům. To jsou hlavní dlouhodobé priority Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), které vycházejí z mnoha usnesení Asociace a které povedou ke kýženému oživení venkova a zdravějšímu podnikání v zemědělství. Všechna tato opatření bylo možné zavést již v rámci současné Společné zemědělské politiky (SZP), nicméně naše vláda příležitost nevyužila a podle materiálu „Informace pro vládu ČR o východiscích budoucí podoby Společné zemědělské politiky po roce 2020“, který předkládá ministr Jurečka na vládu nyní, tak Ministerstvo zemědělství (MZe) neplánuje ani do budoucna.
 
Podle názoru ASZ ČR je materiál, který MZe předložilo, jako celek nedostatečně strukturovaný a ne zcela vyvážený. Obsahuje příliš mnoho popisných částí a jen málo definuje a rozebírá konkrétní priority vlády pro další období. Jak je z dokumentu patrno, MZe především při přípravě východisek zcela rezignovalo na potřebná alternativní řešení v závislosti na možný další vývoj ve vyjednávání v EU a upíná se de facto pouze k jediné variantě, kterou je kategorické odmítnutí zastropování přímých plateb.
 
V obecné rovině ASZ ČR naopak požaduje, aby MZe bylo koncepčně dobře připraveno na to, že v rámci omezeného rozpočtu SZP EU a vzhledem k novým celospolečenským výzvám velmi pravděpodobně dojde ke scénářům, ve kterých omezení dotací na jeden podnik bude realitou. V tomto smyslu ASZ ČR konkrétně navrhuje plnou limitaci přímých plateb na úrovni 150 tis. EUR ročně na vlastníka zemědělského podniku, což odpovídá zhruba 1 100 ha. Zároveň je ale nezbytné sledovat majetkovou propojenost podniků, aby nedocházelo k účelovému dělení podniků, obcházení povinnosti zastropování a tím i k zachování neomezených dotací pro obří agrokomplexy, které Asociace rozhodně nepovažuje za efektivní vynakládání peněz daňových poplatníků. ASZ ČR také zásadně odmítá navyšování obálky nad úroveň současných 15 % na dobrovolné vázané platby na produkci, navíc s tím, že požaduje zařazení veškerých hospodářských zvířat do citlivých komodit s maximální podporou pasených zvířat.
 
V návrhu stanoviska ČR vůči SZP jsou také dle našeho mínění velmi nedostatečně akcentována opatření pro podporu malých a středních podniků, přestože je zřejmé, že příčiny problémů českého venkova a struktury zemědělské výroby právě spočívají v nedostatečném obsazení malými podniky na venkově a tudíž absencí jejich především nefinančních přínosů v místech, kde podnikají a žijí. Děje se tak přesto, že již v současném nařízení o přímých platbách je dána možnost nižších administrativních požadavků na malé zemědělce. Tuto možnost ČR vůbec nepřijala. Přitom je zřejmé, že například zavedením tzv. schématu pro malé farmáře, v jehož rámci dochází k výplatě zjednodušené přímé platby na omezenou plochu za výrazně snazší administrativy, se rapidně sníží počty kontrol a zjednoduší život velkému množství subjektů, ovšem bez rizika negativního plošného dopadu na životní prostředí v ČR. Skutečnost, že MZe tímto směrem vůbec ani neuvažuje, znovu svědčí o vlivu velkých agropodniků na současné vedení MZe. S tím ASZ ČR opět zásadně nesouhlasí.
 
Platné nařízení o přímých platbách dává státům rovněž možnost zavést platbu na první hektary, tj. redistributivní platbu, která představuje zvýšenou platbu na stejný počet hektarů každého podniku. Toto opatření je dlouhodobým požadavkem ASZ ČR, neboť je efektivním a nediskriminačním opatřením, které ve výsledku více podpoří segment menších podniků. Tuto možnost ČR dosud vytrvale odmítala a nynější zmínky v dokumentu o jejím zavedení nejsou vzhledem k vývoji v EU dostatečné. V dalším období je tedy třeba trvat na tom, aby redistributivní platba v rámci evropských podmínek SZP byla nejen možná, ale v nějaké části přímo povinná. Pokud jde o rámec ČR, naše organizace trvá na tom, že toto opatření je nezbytné aplikovat v maximální možné míře.
 
Představa MZe také dle našeho názoru nedostatečně reflektuje diskusi o tzv. ozelenění SZP EU. Již i v ČR se v posledních letech uznává, že charakter zemědělské výroby má zásadní dopad na kvalitu zemědělské půdy a tvář krajiny. Diskuse jsou vedeny o udržování vody v krajině a o souvisejících problémech s erozí zemědělské půdy. Jestliže ale mají být přímé platby skutečně cenou, za kterou si veřejnost kupuje veřejný statek v podobě dobře udržované a obhospodařované krajiny, je nutné posílit požadavky na větší pestrost plodin v rámci farem. Vodní a větrná eroze zemědělské půdy v ČR také zásadně souvisí s obrovskými monokulturně obdělávanými půdními bloky. Opatření účinně řešící tento stav je proto třeba hledat v eliminaci tohoto nevhodného způsobu zemědělské výroby a ne v jeho dalším udržování. ASZ ČR na tomto místě také znovu akcentuje požadavek na maximální podporu programu pozemkových úprav a jejich urychlené realizaci jako základního nástroje vyjasnění a organizace vlastnických vztahů a zpřístupnění pozemků v katastru.
 
Mezi systémově nejdůležitější témata českého zemědělství patří bezesporu i otázka stárnutí zemědělské populace a způsob rychlejší generační obměny, která je stále naléhavějším problémem sektoru zemědělství také v celé EU. Proto je zcela nezbytné, aby byla nejen zachována a co nejlépe využívána všechna stávající opatření na podporu mladých začínajících zemědělců, ale byly připraveny i podpory další. Přestože je generační obměna v dokumentu MZe zmíněna, v porovnání s její důležitostí jí není věnována dostatečná pozornost. V textu zejména schází nabídka jasného a funkčního modelu, jakou cestou chce MZe v podpoře mladé generace jít. ASZ ČR podporuje maximální dotační úroveň pro mladého začínajícího zemědělce podnikajícího na principu rodinné farmy a také navrhuje zavedení podpory pro začínajícího zemědělce bez ohledu na věk. Nejen za tímto účelem je třeba v ČR pracovat na definici rodinné farmy tak, jak k tomu vyzval před časem Evropský parlament a další pracovní orgány EU.
 
Vůbec nejzásadnějším obecným problémem celého dokumentu je podle našeho názoru právě rezignace ministerstva na stále rostoucí význam rodinných farem, přestože celá SZP EU na nich vyrůstá a je jejich naprostým základem. Skutečnost, že část velikostní struktury v ČR tomuto modelu neodpovídá (ačkoli má statisticky dlouhodobě sestupnou tendenci), nezakládá oprávnění, aby MZe tvořilo jednostrannou politiku bez alternativ. Naopak zcela schází snaha využít nové programovací období jako šance k přizpůsobení současné nevyhovující struktury výroby a jejích negativních dopadů na český venkov a životní prostředí. Evropská unie přitom předkládá svým členským státům mnoho nástrojů, které vedou k podpoře rodinných hospodářství a vybízí je, aby tato opatření využila. Budoucí Společná zemědělská politika je tak další příležitostí, jak zapojit zdravý selský rozum, podpořit funkční modely hospodaření, kterými jsou například rodinné farmy, a tím i skutečné oživení venkova. Nepromarněme ji i tentokrát!
 
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR
 
Zdroj: www.asz.cz


Další články