cs en de

Pěstování geneticky modifikovaných plodin v EU: otázky a odpovědi

 EU má jedny z nejpřísnějších předpisů v oblasti geneticky modifikovaných potravin na světě a pěstování geneticky modifikovaných plodin se povoluje pouze po důkladném posouzení rizik. Po třech letech jednání souhlasila Rada EU s návrhem, který dává členským zemím více flexibility při omezování pěstování těchto plodin na jejich území. V úterý dopoledne o návrhu jedná a hlasuje plénum Evropského parlamentu. Vše můžete sledovat v přímém přenosu.

Jak je to s pěstováním geneticky modifikovaných rostlin na území EU a co přinesou nová pravidla? Přečtěte si naše otázky a odpovědi:


Je pěstování geneticky modifikovaných plodin v EU povoleno?


Ano, ale pouze tehdy, pokud je jejich pěstování schváleno na úrovni EU, poté, co Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) provede přísné posouzení rizik pěstování jednotlivých plodin. Po udělení tohoto povolení mohou jednotlivé země EU zakázat pěstování geneticky modifikovaných produktů na svém území pouze za použití tzv. "ochranné doložky". Takové rozhodnutí musí ospravedlnit důkazem, že daná geneticky modifikovaná plodina může vést k poškození lidského zdraví nebo životního prostředí.


Pěstují se už na území EU nějaké geneticky modifikované plodiny a zakázal je některý členský stát?


V současné době se v EU pěstuje pouze jediná geneticky modifikovaná plodina - kukuřice firmy Monsanto MON 810, která je odolná vůči hmyzu. Některé země (Rakousko, Bulharsko, Řecko, Německo, Maďarsko, Itálie, Lucembursko a Polsko) ale přijaly ochrannou klauzuli zakazující její pěstování na svém území.


Proč chce EU změnit svůj stávající systém pro povolování geneticky modifikovaných produktů?


Některé členské státy požadují větší svobodu a flexibilitu při omezování nebo zakazování pěstování geneticky modifikovaných organismů na svém území. Plénum Evropského parlamentu proto 13. ledna hlasuje o svém doporučení pro pozměnění směrnice, které by členským zemím dalo více svobody pro omezení nebo zákaz pěstování GMO na jejich území na základě politiky životního prostředí, která by uváděla i jiná rizika pro zdraví a životní prostředí než ta jmenovaná na seznamu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).


Členské státy by také měly možnost zakázat geneticky modifikované plodiny i z jiných důvodů, např. na základě požadavků plánování rozvoje měst a dalších územních celků či na základě možného socioekonomického vlivu, kdy by bylo možné vyloučit geneticky modifikované organismy z plodin nebo dokonce celkově ze záměrů zemědělské politiky. Zákazy by se také mohly vztahovat na skupiny geneticky modifikovaných organismů označených podle plodiny nebo podle povahy.

 

Plénum Evropského parlamentu o dohodě dosažené s Radou hlasuje 13. ledna.


Zdroj: europar.europa.eu



Další články