Cookie Consent by Free Privacy Policy Generator

 obilniny

obilniny

Obilniny jsou rostliny využívané, šlechtěné a pěstované pro svá semena – zrna (obiloviny, zvaná též obilky nebo cereálie), která slouží především k lidské výživě – ať už celé (rýže) nebo rozemletá na mouku. Zrna se také zkrmují a celé rostliny se využívají jako zelená píce. Nadzemní část se silážuje (kukuřice setá), zpracovává jako sláma (pšenice, ječmen) nebo se z ní vyrábějí rohože, košíky, kartáče (čirok). Celosvětový podíl obilovin na lidské výživě je odhadován na 60–70 %. Světová produkce obilnin (bez rýže) v sezóně 2009/2010 byla téměř 1 800 milionů tun, z toho bylo 34 % použito na výrobu jídla, 42 % na výrobu krmiva, 16 % na průmyslové využití (např. výroba biopaliv) a zbytek uskladněn.

Obilniny jsou rostliny poměrně nenáročné, rostou v různých podmínkách a poskytují vysoké výnosy. Jejich plody - obiloviny - lze kromě toho dlouho skladovat, vytvářet zásoby a obchodovat s nimi. Proto hrály obilniny v lidské historii velmi významnou úlohu jak při přechodu od sběračství a lovectví k usedlému zemědělství, tak také při vzniku obchodu a měst.
 
Ještě kolem roku 1900 popsali etnologové na americkém Středozápadě indiánské kmeny, které se živily sběrem zrna divoce rostoucích travin. Postupným šlechtěním se podařilo zvyšovat výnosy a dosáhnout současného zrání zrna, což umožnilo klasickou sklizeň. Skladováním obilovin v obilních jamách vznikaly zásoby a přebytky, které pak umožnily i vznik obchodu, řemesel a měst, kde se směňovaly.


Rozdělení
Obilniny rozdělujeme podle morfologickcýh a fyziologických vlastností do dvou skupin:
 
I. skupina II. skupina
rod:
  • Triticum - pšenice
  • Secale - žito
  • Hordeum - ječmen
  • Avena - oves
mezidruhoví kříženci:
  • Triticosecale - tritikále (žitovec)
  • Tritordeum
 rod:
  • Zea - kukuřice
    • Zea mays - kukuřice setá
  • Panicum - proso
  • Sorghum - čirok
  • Oryza - rýže
  • Setaria - bér (druhy: mohár, čumíza)
Charakteristické znaky
  1. Na spodní straně obilky je podélná rýha.
  2. Při klíčení roste více zárodečných kořínků.
  3. Stéblo duté, jen kolénka vyplněna dření.
  4. V klásku nejvíce plodné dolní kvítky.
  5. Méně náročné na teplo, více na vodu.
  6. Existují ozimé i jarní formy.
  7. V době jarovizace vyžadují nižší teploty.
  8. Při fotoperiodické reakci vyžadují dlouhý světelný den.
  9. Počáteční vývin je rychlejší, vytvářejí odnože již po druhém až třetím listu.
  1. Obilka je bez rýhy.
  2. Při klíčení roste jeden zárodečný kořínek.
  3. Stéblo vyplněno dření.
  4. V klásku nejvíce plodné horní kvítky.
  5. Více náročné na teplo, méně na vodu.
  6. Existují pouze jarní formy.
  7. V době jarovizace vyžadují vyšší teploty.
  8. Při fotoperiodické reakci vyžadují krátký světelný den nebo jsou k délce dne neutrální.
  9. Počáteční vývin je pomalý, vytvářejí odnože po čtvrtém až osmém listu.
 



V České Republice patří obiloviny do nejrozšířenější skupiny pěstovaných plodin, v současnosti zaujímají zhruba 1,6 mil.ha, z čehož 1,3 mil. ha činí každoroční výměra pšenice a ječmene.



Zdroj: MZe, wikipedia